Manipulace ve vztahu a co s tím jako vůbec se dá dělat, je to velice časté téma a během tohoto videa bychom si měli říct jak to poznat, jak to odzbrojit, jak se eventuelně rozejít. A co se s tím vlastně dělá a proč se to vlastně dělá, takže partner jako manipulátor a vůbec celkově manipulace ve vztahu, takže já tady mám pár důležitých bodů, které si při dnešním vysílání projdeme. A jsem pevně přesvědčený že se vám dnešní pořád bude líbit, poněvadž nechat se manipulovat, to je vlastně takový divoký, to je jako kdybychom si představili krásného nádherného koně, který může svobodně běhat po loukách a najednou mu na krk dají oprátku a on se vlastně cítí že má dělat to, co po něm chce ten, kdo mu tu oprátku nasadil. Určitě to nikdo nebude pořádně věřit že manipulace je vlastně taková oprátka a právě se projevuje často ve vztazích, tam, kde je nejvíc lásky a citu v práci, tam, kde zase jsou finanční závislosti kde v podstatě máme jakoby bejt, ale někdy se projevuje i mezi kamarádstvím. Mezi přáteli, čili můžeme říct, že čím větší potřeba v práci peněz nebo ocenění, nebo ve vztahu lásky, přijetí a nebo důležitosti tam bejt kvůli dětem, tím vlastně to množství manipulace narůstá. Poněvadž jako když o nic nejde, tak co bychom tam manipulovali Si můžeme představit třeba věc takovou jako úžasnou že třeba... Máme nikoho rádi, ale on nám patřičným způsobem neodpovídá na naše potřeby. No tak jako co začneme dělat? Zcela přirozeně nám náš mozek začne nabízet techniky které vůbec ani nevíme, kde se v nás vzaly. Najednou se v nás objeví věci, které třeba nikdy v nás nikdy nebyly. A my začneme druhé manipulovat a častokrát vůbec ani o tomto nevíme. Čili můžeme chápat vlastně to, co to vlastně taková manipulace je. Je vlastně naše touha... Aby získat předmět to co chcem, ať už je to láska nebo peníze, přijetí, nebo aby jednoduše bylo po našem, aby se děti chovaly po našem partnerka se chovala po našem a nebudu opět to brát na pohlaví, abych pořád říkal partner nebo partnerka, nebo šéf práci aby si teda zajistil svoje nebo kolegové aby si zajistili svoje Tak je vlastně o to, že se v nás zbudí určitá forma chování, kterou si kolikrát vůbec ani nemusíme uvědomit, aby jsme ty druhé ohly a nasadili jim oprátku, doslova oprátku, udidla, aby dělali to, co chceme my. Takže jde jistým způsobem o podlost, jistým způsobem já tomu radši říkám o strach, o neschopnost si své zajistit sám. Nějakou lepší technikou, láskyplnou technikou nebo čistě pravidlem win-win. Tím že oba obě strany z toho získáváme, nebo jednoduše že druhou stranu necháváme jít v její svobodné vůli, aby si teda dělala to, co chce a samozřejmě, že to od nás potom vyžaduje, že když teda my nezískáme to, co chceme, tak musíme být dostatečně silní na to, abychom to ustáli. Čili můžeme chápat to, že manipulace, když si položíme otázku, co to vlastně manipulace je, tak je to naše neschopnost Si své prosadit láskyplnou cestou, formou win-win, kdy obě strany získávají no a pokud náhodou dojde k tomu že zjistíme že těm druhým poskytneme veškerou volnost, aby si teda dělali, co chtějí, a přitom vlastně nemůžeme od nich získat to, co chceme my, tak jsme schopni vycouvat z toho pole a dát jim záležitost Ten prostor dá ti možnost, tak jo, tak si to udělej tak, jak ty sám chceš. Jenom že my jsme častokrát z toho životu tak nějak nastavení, že jsme z rodin a od rodičů zvyklí že nám pořád někdo velí a já jsem tuhle včera jsem měl tady vlakem vlakem ze Říčan do Prahy a tam si přisedla maminka docela hezká hezká kočka jenom, že já jsem nevěděl, kdo přisednul a pravděpodobně to bylo nějaký řekl bych, čtyřletý pětiletý títě a... A ona ho neustále komandovala. Prosím tě, tam si nesedej. Prosím tě nedávej to do toho koše. Prosím tě nedělej tohle. A už vystupujeme. A proč děláš tohle? Takže my si už jako děti vlastně navikneme, že pořád chodí nějaký příkazy. A ruku na srdce. Kdo nám kdy v životě dal otázku? Hele, a co bys jako chtěl dělat ty? Když jsme byli děti, že by se nás někdo zeptal, Hele, a jaký by si dneska chtěl strávit den ty? No, kolikrát jsme to slyšeli? Já nikdy. Čili vidíte to, my jsme v podstatě jako oriak živá, nastaveni na to, že nás někdo manipulovat bude. A pak, když to nepřichází, tak v podstatě jsme až udivení, že nejsme schopní si ten den zorganizovat po svým a že pořád čekáme že někde něco přijde. Já jsem včera seděl s jedním pánem a bavili jsme se o tom, že vlastně doma když on byl malej byly hádky a neustále nějaké vybuzování stresů a on se potom přistih, že vlastně to samý dělá partnerce, že místo toho, aby některý věci dokázal normálně přejít a říct, ale víš co, tak sice si mě vytočila, ale pojďme si dát ne skleníčku a popovídáme si o tom ne, on jí prostě topil, zatápěl. Zatápěl jí, hele, proč proč proč proč, proč. Takže vlastně v tom druhém vybuzovat tak nepříjemný pocity, že ve finále pak řekne tak jo, tak máš pravdu, protože chci mít klid. Čili budeme chápat manipulaci jako neschopnost si prosadit své láskyplnou cestou, takže druhému dáváme maximální množství svobody a jsme tedy natolik vzrostlí, že když druhý projeví zájem se projevit po svém, Tak jsme schopni to přijmout a vycouvat z té situace pryč. Co jiného lepšího můžeme chtít než když druzí lidé kolem nás budou happy, když budou spokojení když si budou moct žít život po svém ve svobodné vůli. Jenomže mnozí z nás, ale řekl bych 95% z nás na to nebudeme nastavení, že jsme nastavení na to, že budou přicházet příkazy, že budou přicházet různé manipulativní techniky Že potřebujeme aby nás někdo vedl, že potřebujeme aby nám někdo říkal, co budeme dělat. A když náhodou máme za úkol my se prosadit, tak ne, no já nevím, tak radši rozhodí ty. A máme takový ten ovcoidní nádeh, že se teda ohneme a že budeme dělat to, co po nás druhá strana chce. Čili to je definice, co to vlastně taková manipulace je. Za druhý, proč vlastně tedy ten borec nebo borkyně manipuluje? Proč to vlastně dělá? První důležitá věc je potřeba si uvědomit že kolikrát manipulátor ani neví že to dělá. Že mu to prostě nějak jako přesviští, že něco chce. Říkali jsme si to, že něco chce jako lásku, přijetí, někam odjet, čili chci aby bylo po jeho. A neumí si to své prosadit láskyplnou cestou tím, že druhým dává maximálně svobodnou vůli, aby si dělali, co chtějí a prosadili se, ukázali se podle svých vlastních nastavení v jejich svobodné vůli. No a když tohleto vlastně ten šéf nebo partner, kolikrát kamarád nebo i děti mezi sebou ve škole to vlastně jako neumí Tak si to svoje prosazují násilnou cestou. A takže vlastně ten člověk to dělá, protože je slaboch, že je srab, že to neumí, takže šéf práci bude diktátor, ty to udělej, ty to musíš udělat, sundám ti prachy, vyhrožuje, dělá divný pohledy nekomunikuje, zavírá se do ofisu, vyhrožuje, řve, kdo ví, co tam všecko jakoby dělá. Ve vztahu samozřejmě co partner může chtít? Lásku, může chtít náklonost, může chtít aby bylo po jeho. Ale hlavně je tam ještě jedna taková důležitá věc proč se ty věci dějí a to je vlastně to, že manipulátor má strach že on je opravdu ve své podstatě slaboch. Je to srab Který něco chce, ale nasadí si vevnitři toho malej klučík nebo malinká holčička, ustrašenej až za hrob, no a teď něco chce. No a jak si to má prosadit, když je ustrašenej? Tak si veme pistoli, ne, veme si hrábě, veme si kyj a začne na ty druhý dělat, hele, ty, ty, ty, ty, ty ty ty, že jo? Maminka řekne tomu dítěti, no ale když to neuděláš tak tě nebudu mít ráda a když ty neuděláš tohle, tak tě nebudu mít ráda. A jsou různé manipulativní techniky Čili můžeme říct, že manipulátor totiž to dělá on manipuluje v podstatě jenom proto, že si své neumí prosegit normální cestou, že je vnitřní slaboch a ublížený klučík a ublížená holčička a vlastně se bojí Velkého odmítnutí. Bojí se, že někdo přijde a řekne, ty seš vlastně úplnej, úplnej, úplnej. Tak si vymyslí techniky Jak ty druhé ohýbat, nasejit jim oprátku a ty oprátky někdy můžou být velice jako promyšlně sofistikovaný ve formě toho, že druzí to ani nepoznají že si myslí, že vlastně ten šéf nebo partner je hrozně hotnej, protože on jim přidává peníze on se chová takhle, on je ňuňuňuňu, že je partner taky jako může nosit kytíčky a hezky občas Ale já vám za chvilku řeknu, jak poznáte manipulaci, jak poznáte, že vás někdo ve vztahu manipuluje. Čili proč to dělá? Sám se bojí, sám je srap, sám je neschopnej, sám je vlastně úplnej manták poněvadž je srap. Neumí si o to své říkat svojí cestou. Jaké jsou teda takové ty praktiky nejčastější? A já vám to schrnu. Aby to bylo jednoduchý a dokázali jste to rychle rozpoznat. Čili praktiky manipulátora můžou být různé. To může být sladké slovíčko to jsou tzv. hodní manipulátoři, to může být nosení kytíček, to můžou být nádherné sliby, to může být krátkorubé hezké chování, to může být v podstatě samozřejmě i řev, to může být i násilí, to může být i vyhrožování snižování platu, to může být kdeco. Ale vy to na sobě poznáte tak, že pokud manipulátor se nějak zachová, ať už slovně nebo se jenom zatváří nějakým ksichtem, nebo něco udělá rukama, nebo neudělá nic, protože i ticho je obrovská forma manipulace, a častokrát nás sorgiče trestali tichem, tak poznáte manipulátora na sobě na svým těle dvěma způsoby Dobrý, ne? Jenom dvěma způsoby. Budete mít pocit viny nebo strachu. To jsou dva důležitý aspekty jak se manipulace projevuje. Že budete mít pocit viny a strachu. A teď je teda úplně jedno, jak se to projeví. Prostě budete mít pocit že vás tímto způsobem manipuluje, že bude mluvit, bude se smát, bude kdo ví, co dělat a vy budete pocitově cítit Pocit viny a strachu. No, čili jak takovou manipulaci můžete odhalit, no, tak v podstatě už víme že je to srab, že jednáte se srabem, že jednáte s člověkem který si své neumí prosadit lásky plnou cestou a že ve vás bude vybuzovat pocity viny, pocity strachu, takže vy vlastně budete paralizovaní jednou z největších záležitostí Emočních bolestí strach a vina. To jsou dvě největší emoční bolesti, které máme. Na vině a strachu je postavená celá církev. No, pozor hele, pozor když tohle uděláš, tak pámbu tě nebude mít rád a půjdeš rovnýma nohama do pekla. Čili vina, že jo, zbuzování pocitu viny, ty seš vinen a zbuzování pocitu strachu. Ale teď si vemte. Kdo tady na světě má takovou intenci nebo takový úřad velkej aby nás mohl z něčeho vinit? Kdo tebe může z něčeho obvinit a kdo jako mě může z něčeho obvinit Kdo mě může... Přisknout pocit viny, když ten druhý člověk on taky jako nesnět šalamounovolejno, on není tady jako pozičně postavený, což se sebe samozřejmě někteří dělají od Boha že tady tenhle ten člověk je víc ale on má jednu díru do zadku, on se potí úplně stejně jako my, on musí chodit na záchod stejně jako my, on stejně v podstatě... Prdí a krká, stejně jako všichni ostatní, stejně chrápe v noci, stejně musí si měnit spodní prádlo, všechno A je to jedno jestli je to papež nebo nějakej prostě úplně luxusní, kdo ví kdo ví, koho tady ustanoven. No nic takového přece není, to jsou lidský výmysly. A na to, aby to fungovalo tak se tomu samozřejmě dala nálepka. No jo, ale to je autorita, ten je pomazanej Ten jako ten, ten ví. Ale to jsou všechno blbosti. Nikdo na tomto světě není jinej než jsem já a ty. A nikdo se na nás nemůže povyšovat. Nikdo nám nemůže nikdy říkat, že je lepší, větší, chytřejší, moudřejší, než jsme my. Nic takového není. Vidíte to? Čili nemůže v nás nikdo zbuzovat pocit viny. Kromě nás samotných. My sami Na základě našich nastavení a emočních programů a nastavení z dětství si můžeme sami v sobě vybuzovat pocit viny. No a kdyby vás to zajímalo se trošičku dozvědět jak se vlastně v dětství nastavuje mysl tak jsem udělal úplně jednoduchý workshop. 60 minutovej workshop zdarma, takže když napíšete aleškalina bez háčku bez čárek tečka online. Lomeno workshop, tak tam můžete shlédnout můj úžasný workshop o tom, jak nás vašně nastavilo dětství a jak se takový pocity viny můžou na základě emočních programů v nás začít projevovat a jak vlastně naše mysl náš mozek jako centrální počítač vůbec vyrábí pocity viny a strachu Víme dneska velice dobře, že pocity viny a strachu jsou pouze elektrochemický impuls, že jde pouze o určitý elektrochemický stav naší mysli a že to v podstatě jsou všechno bláboli, který můžeme velice lehce ignorovat ale musíme se to nějakým způsobem naučit. Čili už víme jak můžeme manipulaci odhalit Víme že osobnost manipulátora je slaboch a víme že na nás používá dvě Nejsilnější zbraně. A to je pocit viny a pocit strachu. No a teď máme další otázku a to je, jak se vlastně takové manipulaci ve vztahu bránit. Co se v takových věcech Dá dělat. Takže si to můžeme zkusit. Třeba partner, že ho má nějakou potřebu, můžeme říct to, co mě teď jako intenzivně napadá, jestli třeba představte, že on má pocit, má v sobě emoční programy Že láska je nestabilní. Nebo že lásky je málo. Nebo dokonce že není dost dobrý. Vidíte to? Čili je to jeho takové jako břitké nastavení blbé nastavení, nejsem dost, nejsem pro holku dost, lásky je málo A co mysl jako kvantovej počítač tady s těma nastaveníma bude dělat? No jasně, tak mu bude do hlavy posílat hele, možná ta tvoje holka jako tě nemá tolik ráda, možná ti zahne. A možná ten vztah nebude a ty budeš sám a nebudeš mít tolik lásky. Podvědomí kalkulace. Ten člověk si to vůbec neumí a nemusí vědomně uvědomit, že něco takovéhohle v jeho hlavě probíhá. Takže mu tam běžejí tady ty kousky a teď najednou partnerka řekne, no ale já bych ráda jela tam. No co udělá takhle vystrašenej člověk sráb Který vlastně na sobě nedělá a nerozpoznává, co mu ten jeho kompůtr v lepce vůbec počítá. Ale z domova bude vychovaný, že na partnerku nemůže hřvát a že ji nemůže přivázat ke stolu nohu. No tak co použije? No tak použije manipulativní techniku vybúzení pocitu viny a řekne, no ale jak tady děti můžou být bez maminky? Nebo rodina by přece měla držet pohromadě. Nebo přece není možný, aby si si na víkend někam zajela. Ale vzadu ten kompůtr, že jo, bude počítat úplně jiný programy a bude tam, no ale ty třeba budeš sám možná pro ní nejseš moc dobrý. Já to vůbec nebudu mluvit o tom, pokud sexuální barometr a křivka vztahu bude na pětce, no. Takže jeho mysl sice má strach čili je srab Se projevit a říct to, ale použije manipulativní techniku vzbuzení pocitu viny, aby ta holka nikam nejela. Samozřejmě to platí všechno obráceně, já to nebudu tady říkat jako pořád střídat ty pohlaví, takže pokud jste chlapi, posloucháte to, nebo pokud jste ženy, posloucháte to, tak si to přeházujte tak, jak potřebujete. Vidíte to? Čili že on vlastně použije manipulativní techniku vzbuzení pocitu viny Aby nikam nejela. Nebo dokonce může říct, ale ty víš že ty děti byly teď nemocný a třeba bude něco potřeba. Nebo teď se přece říká, že v sobotu by měl být teplej oběd, takže když pojedeš, tak vlastně my tady budeme o hladu. A je to jedno co ten člověk řekne, ale pamatujte si, jakmile ve vás někdo vzbudí pocity viny nebo strachu Tak jde vždycky o manipulativní techniku. A ten člověk je srab, je ustrašenej moula, který se bojí říct přesně co cítí, tak to radši zabalí do toho aby vás nějakým způsobem ohnul. Čili kdyby tady nebyla manipulativní technika, tak ten člověk chlap by řekl hele víš co, já mám takový strach že tě ztratím, že bych byl radši kdyby jsi byla doma Nebo víš co, já jako vím že nám ten sex poslední dobou nějak nejde a já mám takovej strach že tam potkáš někoho lepšího, že bych byl rad, čili bys tam nejezdila. Vidíte to, odkrytí karet, ale manipulátor manipulátor ve vztahu vám nikdy ty karty neodkryje jednak ani to kolikrát neví a jednak ani to, že je srab, tak to ani neudělá. A tuhle mi jedna paní přinesla úplně nádherný příběh, že říká, hele, já jsem potkal chlapa a žena týho chlapa a my máme sexuální barometer u toho deset, takže ještě tam šlo v podstatě o odskočení si kvůli sexu do jiného vztahu a v podstatě ani na jední straně ten sexuální barometer pořádně nefungoval, takže si tak jako odskočil, ten chlap, Jí nikdy neřekl, hele ty seš vlastně jako fakt úžasná a já jsem nikoho nepotkal tak dobrýho, kdyby mi to takhle jako všechno fungovalo ale vlastně jí jako řekl, no víš co dobrý, ale já stejně musím jako jít zpátky k rodině a já vlastně jako to ani pořádně, jo takhle si povyskočit. Tak ji vlastně manipuloval, že jo, k tomu aby ona možná se mu cítila víc zavázaná nebo aby víc dolejzala, nebo aby mu víc dávala lásky nebo aby ho víc přesvědčovala čili v podstatě jistou formu strachu, že už ten sexuální barometr nikdy takovej nebude. Místo toho aby ten člověk přišel a řekl, hele víš co, já tě tak miluju, Ty seš tak úžasná holka, jenomže já mám obrovský srach, mám bobky v kalhotech to říct doma rozvést se a bejt s tebou. Čili opět vidíme manipulativní technika vzbuzení pocitu strachu, přinucení toho druhého aby nějak jednal, přitom tenhle ten klučík vlastně v pozici manipulátora byl jenom s bobkama v kalhotech se strachem a nepřiznal svojí barvu, neukázal svoje emoce a byl to v podstatě jenom holej srab. Čili jak se vůči takovým věcem můžeme bránit. Úplně nejlepší technika, já jich mám celkem pět takových technik ale pro zjednodušení vám řeknu tu, která teď nejvíce dá použít a to je to, že když cítíte na sobě pocit strachu, takže jako holčina tady chtěla jít někam na jauku na celý víkend, partner jí řeknou, víš co, ale tady vlastně nebude ani pořádný oběd Tak vlastně chytit tu emoci strachu a říct si, tak čeho se tady vlastně jako bojím, co on ve mně vzbuzuje, jako bych si načet tu emoci kterou ten druhej ve mně vzbuzuje, takže tady třeba bude emoce pocitu viny, že někam odjíždím, čili že ten druhej ve mně vzbuzuje pocit viny, no měl bych být doma, měl bych být doma nebo měla bych být doma Takže chytnete tu emoci a vrátíte jí jakoby odraz zrcadla tomu druhému a řeknete, a proč teda jako myslíš nebo chceš, abych byla doma když jsem svobodnej člověk? Otázka. Vrátím to tomu druhému zpátky Tím vlastně se odhaluje jeho manipulace. A nemusíte říkat, jo, ty jsi manipulátor kdo ví, co ne. Já se usměvám říct hele, a proč si jako myslíš že bych měla být doma? Ty se něčeho bojíš? Víte to? Jenom mu položím jemnou otázku V tom druhém případě desítkového sexuálního barometru, tady ta holka taky klidně mohla říct že tam je pocit viny nebo pocit strachu že už sexuální barometr nebude. Takže ona mu klidně mohla říct hele a když je ti se mnou tak dobře, tak proč vlastně od té rodiny nejsi schopný odejít, nebo když ti to tam nefunguje, proč jako to nejsi schopný udělat? Čili že vemu ten pocit který ten druhý ve mně vzbuzuje a zeptám se ho, proč mi to dělá, že mu v podstatě nastavuju zrcadlo, nastavuju mu svoje zrcadlo, to, co on ve mně vybuzuje, tak se ho na to konkrétně konkrétně ptám. Jo? OK. Čili jak se tomu můžu bránit? Můžu se tomu bránit tak, že pozoruju svoje emoce, pozoruju, co ten druhý ve mně vzbuzuje, jak se v tom cítím, jaká ta emoce viny a strachu je a toho druhého se na to můžu rovnou zeptat. No proč chceš abych ti tady dneska vařil a to si neumíte jako uvařit sami ale je potřeba, aby z vaší strany jste se naučili, že tam nebude žádná emoce vsteku, emoce nějakého podráždění, pokud samozřejmě to ve vás je, tak na záchod vydejchat, prodejchat, vrátit se usměvavý a říct hele, jako a proč teda jako to tam takhle... Jo, proč ty vlastně tímhletím způsobem tady se mnou takhle jako jednáš, proč mě nechceš pustit, proč si myslíš že by si doma dětem nedokázal uvařit, jo, proč když jsem s dětma doma sama, si myslíš, že bych nemohl nikam nebo nemohla nikam odejít. Čili bránit se k tomu je tak, je dobrá technika použít to zrcadlo a nastavit partnerovi zrcadlo, aby v něm zahlít sám sebe. Samozřejmě že potom tyhle manipulativní techniky vlastně vždycky ukazují na slabost druhého, ale v podstatě i částečně na slabost mojí, že se manipulovat nechám a můžu z toho vyvést partnerský dialog, mistrovství komunikace, otevřít ty témata protože ono to vždycky odhalí nějaké nedostatky a v tom vztahu potom můžeme na těch nedostacích pracovat. No, další otázka je, jak vlastně manipulátora odnaučit těm jeho technikám. V podstatě to nejlepší je vždycky používat zrcadlo, nastavovat partnerovi zrcadlo, podívat se na to, co vlastně nefunguje, co ve mně zbuzuje pocity viny a proč a proč vlastně on se bojí a co on nemá V tom svým životě pořešeno. Čili manipulace se nedá změnit tím, že ji budeme ignorovat Nebo že půjdeme na nějaký další seminář manipulace. Pokud se chceme zbavit manipulace, tak je potřeba, aby chlap si přeprogramoval svůj mozek pomocí emočních rovnic, zase kdo chce víc aleškalina.onlinelomenoworkshop, a aby si on předělal své strachy Obavy, nedostatek mužství, nedostatek sebevědomí, neschopnosti říkat pravdu, neschopnosti říkat věci tak, jak je on sám chce a nebát se, nebejt srab. A zase na druhou stranu vy, jako manipulovaný nebo manipulovaná, si uvědomit, proč vlastně tento člověk ve mně zbuzuje pocity viny, proč ve mně zbuzuje pocity strachu a začít právě o těchto věcech čili Partnerovi slabosti vaše viny a strachy a ptát se, proč já vlastně takovýhle pocity mám v partnerský komunikaci, proč já vlastně se tady toho bojím, proč já vlastně se nechám manipulovat Proč chlap teda mi neřekne pravdu? Chlap proč vlastně já se bojím partnerce říkat ty věci tak, jak bych si to přál? Proč nejsem schopnej tomu druhýmu dávat volnost, ať si dělá, co chce a potřebuju ho přes pocit viny a strachu manipulovat? To jsou úplně jednoduchý otázky, které potom dál samozřejmě vždycky učím v mistrovství komunikace, jak vlastně si v tom vztahu vyříkat všechno pěkně na ostro a potom zjistíte že už toho druhého jako nepotřebujete nikam manipulovat. Že není potřeba se přes pocit viny a strachu nebo násilím nebo boucháním pěstí do stolu nebo čímkoliv Jakýmkoliv způsobem druhého přimět aby dělal to, co já sám chci a uvěznit ho ve svém vlastním království strachu. Poslední věc, kterou tady pro vás mám připravenou je vlastně kdy zvažovat rozchod. Když manipulátor ve vztahu nám tam bude dělat neplechu a bude v nás opravdu budovat Pocity viny a strachu, že budeme uvězněni v jeho vlastním království byť tam ho může být úplně všechno a byť může být finančně postaráno, krásně postaráno, o všechno postaráno, všechno na oko jakoby nádherné, ale přitom se tam cítíte svázaní, cítíte se tam ve vlastní, je ve vězení vztahu a rodiny a lítáte tam jak poskok. Tak je možný na čase pokud se to s partnerem nepodaří vykomunikovat a nechce se o tom bavit a nemá zájem se o tom bavit začít přemýšlet nad tím že mu dáte jeho prátku na krk. A že bude potřeba zvažovat z toho všeho odejít pryč. Kdy to je vlastně? Můžete to cítit pokud se ve vztahu na stupnici 0 a 10 cítíte pod 7,5, pokud sexuální barometer s tímto partnerem je pod 7,5, pokud neustále ve vás buzuje pocity viny a strachu a není ochoten o tom komunikovat Doporučuji vám se poradit s někým z koučů, poradit se někde a zahájit buď to intenzivnější cestu k dialogu aby ten pán ustrašený nebo pani ustrašená začal komunikovat, otevřel se, otevřely se tady ty bolavý témata, no a nebo postupně připravovat cestíčku k exitu. Poněvadž kdo je na světě cenější než ty a já? Kdo je tady na světě cenější než jsme my? Máme ještě kousíček svýho vlastního života a my přece se chceme ve svém životě cítit dobře a ne takový to až děti odrostou a až tohle a až tamhle to a až tohle to, ne, my přece se chceme neustále a za všech okolností cítit pořád dobře ne. Takže pokud naše milovaná rádo vymilovaná osoba nebo partner, otec našich dětí, matka našich dětí, nejsme schopní dlouhodobě vytvářet dobrý pocit a jasně měříme na křivce vztahu a sexuálního barometru, že nám to tam prostě vůbec nefunguje a jsme tam u věznění, tak doporučuji začít zahajovat cestu exitu. Poněvadž ono totiž se ukáže, že to prvé tehdy až partnerovi Jasně dáte najevo, že v tomto žít v žádným případě nebudete a že na ty jeho techniky kašlete a že prostě to jednoduše nebudete akceptovat, tak se někteří proberou. Říkám ale někteří. Některé vztahy už se potom postavit nedají. A nezbývá vám nic jiného, než máknout na sobě a začít fungovat chviličku sám nebo postupně předěláním sebe, že jo, pozor na to, když půjdete bez předělání sebe dál, tak si k sobě můžete natáhnout dalšího jiného sofistikovaného manipulátora, který vás bude ohýbat přes jiné jiné jiné sladěžské bonbonky a můžete se ocitnout v tom samým, že víme že když na sobě nic neuděláme, tak se nám to pořád cyklí a opakuje. Do kola. Takže hele, tolik dnešní téma, manipulace ve vztahu a jak s tím zacházet. Věřím, že vám to trošičku odkrylo mysl a abyste věděli že život je krátký a že není možný tady přemýšlet až jednou. Jednou se to spraví, jednou to bude lepší, jednou to přece pochopí, jednou jednou jednou jednou. No, když to tak jako vemu ve své vlastní hlavě Tak bych řekl, že jednou se totiž nikdy nestalo. Čili pokud nežiju hezky teď, nemůžu spolehat na to, že to jednou přijde. Hele tak jo, tolik dnešní pořad, mějte se krásně a zase někdy u dalšího pořadu se na vás budu těšit. Tak zatím ahoj