Tak já vás zdravím tady Aleš Kalena u dnešního vysílání snad téma, když chci být životní kouč, ale vlastně vůbec nevím, jak začít. Častá otázka která se ke mně neustále tak nějak různě valí, poněvadž v tom oboru jsem už 20 let a lidi se mi na to různě ptají, no tak jak ty jsi začal? Jak jsi to udělal? Já když jsem někrát odcházel z velké firmy z velké korporace a říkal jsem všem no víš co já budu dělat kouče, Tak na mě před těma 20 rokama koukali jako na úplnýho blázna a mysleli si, jaký sportovní tým vlastně budu koučovat A já říkám no tak počkej, počkej, počkej, počkej. Já jako nechci koučovat žádnej tým. Já chci dělat životního kouče. Mě zajímá lidská psychika. Mě zajímá to, jakým způsobem se já můžu věnovat lidem a jak můžu pomáhat měnit jejich životy. A to mě tenkrát velice zajímalo. a stejně tak věřím, že i vy se dneska můžete... Velice dobře nacházet na určité životní křižovatce. A říkáte si lidi zlatý, jak já vlastně tady to mohu začít protože na těch začátečnických životních křižovatkách to je vždycky trošku pakárno že jo? Je vždycky trošku oprus se umět správně rozhodnout a teď ten mozek nám v tom vůbec nepomáhá. V tom říká no zkrachuješ a nikdo tě nebude chtít a prosím tě kdo by ti za ty tvé bláboli platil, když takový koučuje dneska kdy jaký mamlas dělá kouče a kdo nic jiného neumí že ho tak učí. A proto tady to video vlastně vzniká jako určitá pomocná linka Která by vám mohla tu hlavu nastavit poněvadž je to super záležitost tady tu práci dělat, ale jako každá jiná práce má samozřejmě svoje vlastní specifika. Nikdo se nestane luxusním pekařem domácího cukrový přes noc. Nikdo se nestane dobrým fotbalistou nebo dobrým kuchařem, nebo dokonce že jo, bychom řekli operatérem oka. To chce všecko veliké úsilí. A samozřejmě jako v každémkoliv jiném oboru i tady v tomto oboru je spousta rychlokvašných samozvaných mudrců, který chtějí samozřejmě dělat tady tu práci, ale nějak zapomněli, že nestačí si udělat víkendový kurz. A že nestačí jako si přečíst jednu knižku, jak být super koučem a naučit se 50 otázek, který budu pokládat pořád okola, ale chce to velice jasnou praxi, jasný věci a jasný kousky, který se kolem toho všeho musím naučit. Čili to, že je člověk v nejistotě a že neví kudy kam, to je běžná věc. Zvlášť pokud měníte kariéru nebo dělali jste dřív něco co bylo úplně z jiného soudku, protože jste se tam tak nějak vyskytli. Mně se to stalo taky já jsem dělal finančního ředitele a vůbec mě to nebavilo. A všecku tu úžasnou skvělou kariéru jsem vlastně opustil jenom proto, abych mohl dělat tady to. Čili... A vzpomínám si na tu dobu že mi hlava vůbec nepomáhala a naopak mi říkala, prosím tě to jsem měl naučený z domova, kdo by tě poslouchal teď lidi si to vždycky budou řešit sami. Ale není to pravda. Já to vidím ze svý dnešní praxe, že tím že se na mě někdo obrátí, tak mu někdy uspořím roky chyb, někdy uspořím až miliony korun Poněvadž dám dobrou radu. A pokud jsem tou cestou, což se mi většině případek taky stává prochšel někdy sám, že jsem udělal ty chyby a že jsem si ty chyby pěkně vyžral v tom rendlíku až úplně někam do dna, tak to samozřejmě když někdo si pučí kouče a někdy mu zaplatí i třeba větší sumu za ty rady Dávám vám krk na to, že se to mnoho mnoho násobně vrací, i když se to na začátku vlastně vůbec nemusí zdát. A takovou sumu. Ale mě to praxe ukazuje neustále u lidí se kterými dělám, že to je věc která spoří úsilí, nervy peníze, stresy Šetří to vztahy, šetří to firmy a hlavně to čistí život, poněvadž ten náživot žijeme pouze jenom jednou. Takže pokud vy se nacházíte na začátku úplně v té počáteční fázi mám či nemám, nebo možná sedíte někde v dobře placené práci a říkáte si, jak já to všechno začnu. Tak první důležitá věc Kterou je potřeba si uvědomit a která je extrémně důležitá, je, abyste nepostavili žebřík na blbou jabloň No, jo, postavím si žebřík a zjistím že jsem ho opřel o jinej strom. Tak vylezu nahoru a zjistím že jsem blbě. Nebo že jsem ho opřel o jinej barák, že jsem opřel blbě žebřík Takže lezu lezu lezu nahoru a když to úsilí tam vložím, tak zjistím že jsem úplně někde jinde, než jsem chtěl být. Čili první důležitá věc je si uvědomit, že lezu na správnou třešení. A jak se vlastně tohle z toho uvědomuje, jak se to dělá? No, je potřeba si uvědomit své talentové nastavení. A já mám na webu školy takže vás tam rovnou odkážu, udělaný workshop, kde je to zcela zdarma můžete si to poslechnout, základní otázky podle kterých najdu svůj vlastní talent. A kdo chce víc si může udělat vůbec celý talentový složky, je to dobrý pro kvadrant práce a musíme všichni vědět na co tady jsme a k čemu jsme se tady na té planete narodili, to, že jinak promrháme ten svůj život úplnýma zbytečnostma. Jestli tě to láká do tady toho oboru a chceš v tomto oboru začít něco dělat, tak první důležitý krok je zjistit, jestli jsi se právě pro tuto činnost narodil. Jestli máš v sobě pět důležitých talentových vloh, které tě udělají Které ti budou pomáhat u toho aby jsi tím excelentním koučem byl, tím dobře placeným tím člověkem, který se to naučí a kterého lidi budou vyhledávat, poněvadž umí ten svůj obor excelentně. Tak to je první velice důležitá věc, kterou je potřeba si říct že to opravdu takhle chci a že ty talentový složky v sobě mám. Další věc, kterou potom pokud tam někde stojíš na křižovatce a váháš, tak si lidé říkají lidi tak bych si měl asi udělat nějaký kurz, měl bych někam jít, měl bych si udělat nějakou certifikaci nebo kam vlastně jak začít. Opět vám můžu úplně jasně říct, že pokud chcete udělat certifikační kurz mezinárodní autority, určitě jako SUPR, Ale pokud se chcete věnovat lidem mimo korporátní svět, tak žádnou certifikaci nepotřebujete. Prostě stačí vám někdo, kdo vás povede, kdo bude mít vaší autoritu a jistým způsobem obdiv, kdo něco v koučimku dokázal a kde se budete moct učit ty techniky které nejsou nikdy veřejně dostupné, poněvadž vyžadují čas se je naučit. Čili najít si někoho. Kdo vás povede, kdo vás provede tou životní cestou kouče, abyste se stali excelentními. Příklady z mé vlastní školy, jak to vlastně vypadá, já tu školu vlastně už dneska mám nějakých 15 let a školím to opravdu v malinkých skupinkách, tak vidím jak důležitý je, aby kouč se rozhodl tu věc dělat dlouhodobě Aby to nebylo, tak si tady udělám rychle nějaký kurz a rychle už začnu lidem omejvat hlavy. Abych se proto rozhodl dlouhodobě, že to chci dělat jako svojí životní vášeň, že jsem nadšenej to dělat jako svojí životní vášeň že to chci. Já vím že tenkrát když jsem odešel z pozice finančního ředitele Tak jsem měl takovou touhu měnit lidské životy, pomáhat lidem se cítit dobře, pomáhat jim řešit jejich různý zapeklitý problémy a to mě neskutečně neskutečně náklalo, tak jsem obebsal Antonyho Robince a obebsal jsem Stefana Kovyho, že bych s nima... Chtěl začít spolupráci, ale oni v té době ještě nebyli licenčně připraveni na to, abych tyhle ty lidi mohl následovat, takže já jsem od nich přečet všechny knihy, všechny audiopásky, všechny věci jsem oposlouchal a snažil jsem se to aplikovat určitým způsobem do toho svého života, protože mě pomáhali ty robicovi věci a Coviho věci a Wayne Dyer věci a těch pár Neala Walsha, že jo kluky který jsem měl rád a který určitě určitě velkou mírou pomohli, Do toho mého života, ale zase na druhou stranu některé věci nebyly schopný vyřešit. Poněvadž my máme svoje podvědomí a to naše podvědomí je kodované už z doby našeho dětství a do našeho podvědomí se 70% emočních programů Emočních rovnic, jak já tomu říkám s tím svým vynálezem, dostane v době kdy jsme si vůbec neuvědomovali že je tam máme. Takže 70% programů se nám tam dostalo do doby sedmi let. A my vůbec nic nevíme, viď? My nevíme co se nám tam do té hlavy zapsalo. Stejně tak nevíme jak jsme se naučili češtinu nebo slovenštinu. Nevíme kdy jsme se naučili slovo pes. Nevíme kdy jsme se naučili slovo traktor. Možná si pamatujeme rok, ale nepamatujeme si nic jinýho. A stejně tak, jako si nepamatujeme ty naše jazykový znalosti tak stejně tak si nepamatujeme kdy jsme se naučili emoční matematiku. To si nepamatujeme To se nám tam dostalo v době kdy jsme o tom učení nevěděli vůbec nic. Takže my máme všichni různá nastavení v hlavě, my máme ze svých dětství nastavení v hlavě a vlastně tady tyhle nastavení které máme nás předurčují k tomu co budeme ve svém životě dělat Takže vy, když si řeknete, jo, tady to já chci, to chci dělat, to mě zajímá tudy chci jít, tak je potřeba jako další krok si vybrat někoho, kdo vás provede začátkem té cesty. Pak s ním možná zůstanete díl, možná se pak osamostatníte, ale budete mít někoho, kdo pro vás bude určitým vzorem, abyste tady toho člověka mohli následovat a mohli jste se od něj naučit Ty důležitý vychytávky, které v tomto oboru jsou. A to vás nenaučí žádná škola. To člověk ani se nenaučí pomalu sám. Honěvač na to potřebuje někoho dostitou cestou prošel, i když jako, jasně, každý se to může naučit sám pokud bude pozorovat život. Ale ta cesta trvá dlouho. Já jsem začal život pozorovat v 17 letech a vždycky jsem si říkal, člověče jak je to možný, že někdo se cítí dobře na Gimplu už, víš? Na Gimplu a jako na škole a někdo se cítil dobře, někdo byl takový zachmuřený, někdo zase furt jako už byl nalitej, smrděl hospodou druhej den. A... Já jsem si tu otázku pokládal, jak je to možný, že někdo se cítí excelentně dobře a jiný je takový posmutnělej vohlej nesebevědomej takový jako kdo ví jaký. A už tenkrát jsem to začínal zkoumat, proč to tak vlastně je. A když jsem narazil na svoji vlastní hlavu když jsem viděl že v některých věcech si neumím třeba vybrat holku pro život, že začínám mít deprese, že se u mě vyskytovaly různý věci jako sebepoškozování a úplná ztráta smyslu života, Tak mi bylo jasné, že něco v té mé hlavě není v pořádku a tam mi nikdo nebyl vůbec schopný pomoct, protože to byly podvědomé věci, podvědomé bloky, podvědomé ty dráty, které se mi tam v době mého dětství jednoduše nadrátovaly. No a když to člověk vyřeší, popere se za svým životem, tak má obrovskou míru zkušeností, jak potom může ty zkušenosti předávat. Čili na té vaší životní křižovatce Je potřeba si vybrat někoho Komu budete důvěřovat A já na tu otázku často se mě na to někdo ptá, říkám, sleduj toho člověka, jak mluví, jestli má podcasty, jestli má blogy, jestli píše, jestli to není nějaké jenom přiblblo někde zalezlej který si přečet pět knih a už radí, na Facebooku tam matlá nějaký posty, ale jestli je aktivní, kolik toho napsal, má nějaké knížky, má nějaké publikace, dělá něco takového. Čili abyste si k sobě mohli najít vzor, kterýho budete následovat. Čili když už teda vím co chci dělat, znám svoje talentový složky, tak pak je dobrý si najít někoho koho budu modelovat, kdo mi bude příjemnej, s kým budu chtít trávit čas, od koho se budu moc učit No a pak přichází jako další záležitost a to je ta cesta k excelenci. Poněvadž jako když budete dělat kouče, tak předpokládám že se tím taky jako budete chtít živit že budete chtít mít vejplatu, že budete chtít aby vám za to někdo zaplatil. A to vyžaduje, abyste byli excelentní. A já si pamatuju na takové různé reporty a měření, které jsme dělali, když třeba vemete, že spadne nová objednávka A tou mojí školou koučinku prošlo už asi 130 lidí, takže člověk má takový jako měřáky, jak by ty věci mohl měřit, tak jsme měřili, jak třeba koučové, který byly už jako praxi třeba 3, 4, 5 a víc let a ty nový kteří přijdou, jaká je takzvaná udržitelnost klienta jak ten klient se dlouho udrží, když pošle objednávku jak dlouho s daným koučem vydrží. No a představte si, že ty mladí kluci a holky to měli tak 3 až 5 a ty starší koučové třeba 30 až 40. Všimáte si toho, že prostě člověk když přijde řešit nějaký svůj problém, tak cejtí z toho kouče, jestli mu má co dát, nebo už vyčpěl, že už mu prostě nemá co dát. A to je právě ta cesta ke excelenci, kterou člověk si může to vymodelovat sám, ale pořád modelováním někoho. Modelováním někoho, kdo je zkušený, si tu cestu můžete honem rychle urychlit. A to je potom další ten bod, ke kterému přicházíme že zase znova to modelování přináší úžasnou výhodu že si potom můžete říkat Větší sazby, poněvadž si víc věříte, poněvadž máte lepší sebehodnotu lepší znalosti můžete rychleji ty lidi nadcítit, rychleji zdávat kvalitnější odpovědi, protože víte, já poznám dobrýho radila z jedný jediný ingredience. A to je, když mu něco řeknu, že něco nevím, něčím se trápím, něčím se mořím, Za jak dlouho mi dokáže čuknout vřebíček na hlavičku? Že mi dá tu jednu esenciální větu, kdy řeknu, ty člověče tak tohle to jsem potřeboval slyšet. To od někoho neslyšíte nikdy. A právě že lidi kteří tento obor umí, jsou vyhledávaní, lidi klienti s nima chtějí trávit čas, protože v životě se pořád něco děje. A když umíte dobře toho člověka načíst a umíte přesně během chvíle kliknout na to, co je potřeba, tak vás nikdy ty lidi neopustí. Pokud samozřejmě někomu dojdou peníze, to se jako děje, že nemá budget na to. Ale pokud má budget, tak vás neopustí a budou k vám chodit stokrát. To je praxe, to je zkušenost. Takhle to ve finále vypadá. Čili to je ta cesta k excelenci, která tady potom je a to další Co je potřeba si velmi pečlivě rozmyslet je, že školu si dneska můžeš udělat kde toho je ne, toho se nabízí, to jsou easy money, školit kouče a to přibývá a pořád to na trhu roste a pořád se to chrlí, ale pak je tady další věc a to je, že když tě to teda vychrlí, tak kde budeš schánět jako první klienty A za co ti budou platit? A kolik si řekneš peněz na hodinu To je samozřejmě dost závažná otázka, poněvadž když nebudeš mít klienty tak umřeš v hlady. Nebo budeš muset dělat něco jiného, nebo dělat zadarmo, nebo kdo ví, co dělat pro blízký čili. Je potřeba zvážit ještě jednu věc při rozjezdu, aby ta firma, kam vlastně půjdete nebo kde složíte ty křídla, kde budete jako Se učit aby vám taky byla schopná aspoň ze začátku nabídnout zakázky, na kterých se ohřejete, na kterých budete schopni získávat získávat tu znalost, abyste si to nemuseli shánět sami poněvadž Dneska v dnešní době se to tak všechno mění a to, co platilo před pěti rokama marketingu dneska neplatí. A na každýho se to všude chrlí a každej pořád by chtěl každému ho koučovat a každému omejvat hlavu A získávat nový zakázky pro mladý kouče není úplně jednoduchá záležitost. Dostala se ke mně statistika že snad 50 až 70 % koučů do prvního roku to přestane dělat. Neuměj si tu práci sehnat takže se neuživěj a tudíž odchází pryč. Co to znamená? Znamená to, že je potřeba si najít firmu, která vás nejen vyškolí, ale současně vám taky nabídne možnost aspoň z začátku získat zakázky. Jako vám je dá, buď za poplatek nebo za nějaké něco prostě vám ty zakázky poskytne, abyste mohli koučovat a nemuseli jste se starat o to, odkaď vám vlastně ty lidi ze vzduchu přitečou. Tak a pak mám pro vás ještě jeden bod, jak se mi to skládá v té mojí hlavě možná mě napadlo ještě další a to je hele úplně exkluzivní a luxusní věc kterou když si můžete dopřát, tak je to jako třešnička na dortu a to je to, že my koučové jsme takový jak rybáři prostě jsme sami Máme ofis, máme telefon, máme počítač, ale jsme sami Klient přijde, pokecáme s klientem, klient odejde, přijde další klient, skočíme na záchod, uděláme kafé a takhle jedeme, jedeme jedeme. A to, co je tady super, je pokud máme k dispozici... Komunitu koučů, pokud máme lidi kteří to dělají stejně, pokud máme lidi kteří s námi můžou sdílet naše příběhy, pokud máme supervizora, který nám může s těmi věcmi, staršího kouče, který nám může pomoct a nejsme na ty věci úplně tak sami tak toto je... To je hele dar. To je krásná věc kterou můžete zažít. Takže vám doporučuji, abyste i hledali místa lidí školy školitele, kteří toto kolem sebe vytváří. Komunitní zázemí kde můžete sdílet svoje příběhy, kde můžete vytvářet sdílet svoje obavy, svoje strasti, kde se školí, kde se probírají různé klientské případy. Poněvadž já chápu že to je extrémně důležité. Já to na té svý škole takhle mám A to je vlastně tyhle komunitní věci jsou... Jsou jako velice žádaný. Lidi mají velice rádi, když můžou o těch svých věcech přemýšlet, můžou s někým se radit a to vůbec nebudu mluvit o tom, když se potom ty školení dělají třeba někde na roubence nebo někde na lodi, kdy se to fakt jako sdílí i v různých případech kdy se někam jede, tak to je opravdu velice příjemná záležitost Čili vidíte to, že jsem vám snažil se nastínit pár takových bodů, nad kterými můžete přemýšlet. A možná když to jako schrnu, jak nějaký závěr tomu všemu dát, tak to že člověk je na křižovatce je běžný. A to nejpodstatnější pro ten začátek je si uvědomit, proč tady vlastně na té planete jsem. Proč jsem vlastně přišel Proč jsem se narodil? A to je udělat si talentový složky, udělat si talentovej test. Tak u mě když půjdete na stránku koučů, tak já tam mám tenhle jednouchej workshop a link vám nechám pod videem Nebo pod podcastem, vám to dám do poznámek, na škole koučují mě na webu, kde jsem dal právě toto jedno školení jak tyhle talentové složky najít. A pokud vás to samozřejmě táhne a zajímá, tak jsem tam pro zvědavce přidal ještě pár dalších videí, abyste mě alespoň trošku mohli víc vidět jak školím, jak to probíhá, jaký jsem učitel Jak vlastně to v zákulisí potom celý je, abych ukojil vaši zvědavost a možná vám pomoh i se líp rozhodnout v tom, jakým koučem vlastně potom v budoucnosti budete. No a pokud náhodou se třeba rozhodnete i pro tu mojí školu, bude mi potěšením na webu u mě na ten link, co vám pod tím dám tak to tam všecko bude. Na závěr možná řeknu to, že život je příliš krátký na to, abychom ho mrhali věcma, které nemají vůbec žádný smysl. Takže oni všetky ty pochybnosti které jsou o peníze a támhle a vydělám a nevydělám, to jsou jak já dneska s oblibou říkám, takový mozkový bláboli. Který ta hlava pořád má tendenci posílat, poněvadž základní funkcí mozku je posílat strach, posílat obavy, posílat, co bude, co bude, co bude, co bude, jak to bude, co jak bude, kdy, jak co bude, jak to tamhle tamhle, to tamhle to tamhle. Takže my potom vlastně mrháme svoje vlastní talentový složky a svůj život na něco, co kolikrát nemá vůbec žádný význam jako je nějaká přiblblá práce, nějaký přiblblý zaměstnání kdo ví co. A my na tom mrháme svůj čas svůj život svoje... Úžasné talentové složky, abychom posluhovali někomu koho kolikrát nemáme vůbec ani rádi. Takže si uvědomit že jsem tady jednou a že můj život je to nejcennější, co mám a že mám nárok a právo se dělat to, co já chci a že nikdo nemá nárok ani právo mi říkat, co já bych měl. To je moje výsada. Takže já bych byl rád na závěr abyste tuto výsadu si vzali pro sebe, že dělat to, co miluju a dělat to, kde mám talentový složky, dělat to, kde jsem excelentní a postupně se k té excelenci posouvat, je vlastně moje životní cesta, moje výsada. K tomu jsem neustále volán, abych právě tohleto dělal. Tak jo, tolik dnešní video. A pokud vás to chytlo, podívejte se na ten link pod videem, podívejte se na workshop, zkuste zapracovat na svých talentových služkách. No a já se na vás budu těšit opět u dalšího videa protože vím že pokud to ve vás bublá a pokud to chce ven a pokud prostě koučovací talenty chtějí jít ven, tak to stejně nikdo nezastaví. A stejně je potřeba to pak začít nějakým způsobem dělat. Tak jo hele, tolik dnešní pořádní