
Podcast Aleše Kaliny
Budujte rovnováhu ve 4 oblastech života s Alešem Kalinou
Vítejte v podcastu, který má sílu transformovat váš život ve čtyřech klíčových oblastech. Bez harmonie v těchto sférách ztrácíme dobrý pocit a život postrádá tu pravou šťávu.
Jmenuji se Aleš Kalina a jsem autorem metody Emoční rovnice (TM). Propaguji myšlenku "Dobrý pocit pro každého". Mé knihy Emoční rovnice a Partnerský manuál si získaly důvěru téměř 50 000 čtenářů.
Před 15 lety jsem založil školu koučů Emočních rovnic, kde pomáhám lidem objevovat jejich plný potenciál.
V každé epizodě tohoto podcastu sdílím praktické rady, osvědčené techniky a inspirativní příběhy, které vám pomohou dosáhnout životní rovnováhy a naplnění. Připojte se ke mně na cestě k lepšímu já a začněte žít život plný dobrého pocitu.
Podcast Aleše Kaliny
Budoucnost koučování a nárůst umělé inteligence - Je to jenom bublina?
Tento podcast se zaměřuje na současný trend růstu koučovacích služeb a jejich budoucnost v době rychlého vývoje umělé inteligence. Autor reflektuje své vlastní zkušenosti z posledních 20 let, kdy začal s koučováním a vysvětluje, proč se stále více lidí stává kouči, a to často i po absolvování pouze krátkých kurzů.
Diskutuje také o budoucnosti pracovních profesí v souvislosti s nárůstem umělé inteligence a jejího možného dopadu na trh práce. Důležité je identifikovat a rozvíjet své vlastní talentové složky, protože pouze excelence a lidský dotek zůstanou v budoucnu nenahraditelnými.
Podcast je také zamyšlením nad významem autenticity a osobního rozvoje, a nabízí strategii, jak se stát úspěšným koučem navzdory rostoucí konkurenci.
Seznamte se s mými knihami Emoční rovnice a Partnerský manuál. Více informací na mém eshopu zde...
Není koučování a takový nárůst koučů jenom bublina. No, jenom a není. Vzpomínám si, když já jsem s tím začínal před 20 rokama, tak se mě lidi ptali hele, ty si odešel z korporátu kde jsi seděl na zlatý cihle a jdeš dělat koučing? A jaký fotbalovej tým budeš koučovat A tenkrát před 20 rokama, vůbec nikdo neměl sebe menší představu co to vlastně vůbec jako v Česku je koučí, když v jiných zemích už to bylo samozřejmě víc. A tenkrát se taky samozřejmě říkalo, že kdo nic jiného neumí, tak fotí. Všechny, jaký mám las, si dělal kurz fotcení, poněvadž prostě si myslel, že v tom nějaký prachy budou. A stejně tak se teď ukazuje... Že koučují, tyjo kde kdo je kouč Oni si lidi udělají týdenní kurz a už radí Udělaj si víkendový kurs kouče, pardon, a už radí, a už postuje a už facebooky a citáty, a už hledá svoje první zakázky. Takže jasně, roste to jak houba po dešti. A to, abychom pochopili celý ten systém, že na jednu stranu to samozřejmě obrovsky roste, a proč to tak roste, a jak to tak zhruba bude vypadat příští roky, zvlášť ještě s nárůstem umělý inteligence, kdy když mám depresie tak napíšu prosím tě, pomož mi, mám depresii. A dostanete vynikající výklad toho, co všecko byste mohli dělat. A já si myslím že spousta profesí díky tomu že přichází umělá inteligence, padne. A na to s tím se prostě musíme smířit. Stoprocentně programátoři právníci, psychologové, koučové spousta profesí dokonce se říká že i kuchaři, učitelé Že ty věci se prostě rozpadnou a za několik málo let už tady nebudou. No jasný, jasný. Tuhle jsem někde četl, jsem... Velice zajímavou věc že Einstein tedy úranně disponoval znalostma, že jo inteligencí na 160, aby jsme si dokázali představit jaký by to bylo, když by šel do hospody a začal se tam bavit s někým kdo má inteligenční test 20, 30, tak už stejně nikdo nebude rozumět no kdo by mu taky v roce 2000, 1916 rozuměl o tom, Co je to teorie relativity, to ani vědci tenkrát vůbec nevěděli, co to je teorie relativity a nedokázali si to, pardon, vůbec počítat že čas, je lidi zlatý, že čas není všude stejnej. Ještě my to dneska nechápeme. A vědci vůbec tenkrát nedokázali pochopit o čem ten Borec tenkrát mluvil a nedokázali to ani dokázat, protože neměli na to nástroje. Dneska už to dokázali dokážeme a víme že každý náš satelitní přijímač nebo GPSka už v sobě musí zahrnovat jeho zákonitosti protože jinak údajně by veškerá navigace byla o 12 metrů ušinutá. A teď si představte, že se říká že uměla inteligence bude disponovat jako inteligenci inteligenčním testem 16 set. Jak se to vyvine, jak budeme schopni tomu rozumět? A já to tady vidím u sebe. Já napíšu na počítač, že potřebuju recept na vaření koprový vomáčky. A mám recept. Řeknu, že potřebuji naprogramovat to, jak se mi ve WordPressu bude dělat něco. A už mám kód. Pak se potřebuju zeptat na něco co v Brazílii tamhle někde u nějaký zapadlý studny a jaká je historie. Šup už to mám. Člověče. A teď se to pořád všechno učí, takže je úplně jasný že spousta profesí bude nahražených, ať se nám chce nebo nechce, a kdo zaspí dobu, tak prostě jednoho dne se odcitne bez práce, a to i spousta bychom dneska řekli takových těch honosících se profesí, které jako budou nebo jsou úplně skvělý, jako může být profese právníka. Může být profese doktora, může být profese kuchaře, může být tak jako honosně nošená na rukou profese programátorů. Dneska se podíváte na běžný běžný umělý inteligence a dostanete takový zdrojáky a takový program, že se vám z toho bude motat palice, kam ten svět teda jako vlastně směřuje. No, zajímavý. Za posledních 70 let se tolik věcí stalo, že jej běžný člověk nedokáže vůbec ani pojmout. A já jsem za to rád, protože to, že jo co mělo kdysi velikánský význam dneska ztrácí význam. A to, co se celých 50 let dělalo, se dneska přestává dělat. Hele ale není to dobrý. Přáli byste se radši sejet někde v jeskyni abych se dalších dva miliony let nezměnilo vůbec nic. A přáli byste si zase dalších, i kdyby to bylo rok dvací čtyři deset dvacet let, jako to bylo tenkrát že byla v městě kde jsem bydlel v Říťanech u Prahy, že by tam byla jedna telefonní budka ve městě tam člověk hodil korunu a mohl si prostě zavolat kámošovi, jestli se večer jako půjde projít A mezi města se muselo vytáčet a tohle toho 0 a 2 a číseli to trvalo, teď to začalo žrát ty mince, tak člověk to tam všechno musel naházet, že jo. Dneska byla jedna telefonní budka příčanek dneska, člověk si měl mobil a zavolal na druhý konec světa během chvíle a ještě úplně zadarmo To je co? To jsou posuny Jenomže oni ty posuny samozřejmě budou přicházet ve všem možným. Takže může se nám zdát že koučovací biznis a příchod nových koučů a že to všechno roste, že je to bublina. Ale ono to je úplně všude. To je úplně všude, ať nepropadneme pokušení. Jenomže ten největší rozdíl, když si pojmeme, že Česká republika víť, Vyškolí tisíc koučů, tak vám dám krk na to, že je mezi tím velice zajímavá statistika. A říká se jí paretovou pravidlo. 80 na 20, který platí úplně všude. Čili můžeme velice brnantně očekávat, zalehlo v krku dneska, můžeme a není v tom žádný chvást, prosím vás, že můžeme očekávat Že z těch vyškolených koučů, kteří tam přijdou, školy se napakujou to je prostě skvělá věc, že jo? Napakujou se, vychrstnou všechno to množství koučů a můžeme čekat že 80% z nich bude povl. Že to bude prostě jenom nafouknutá hlava postovat citáty a myslet si, že nějak jako honem rychle získám nějakou zakázku. Jenomže těch 20%, který tam zůstanou Pochopěj princip, který vám teď řeknu. A to je princip zjištění svých talentů, abych věděl na co se hodím a kde jsem excelentní. V čem Protože já nemůžu být nikdy excelentní, pokud nebudu využívat svoje talentový složky. To jako není možný. A to jako vidíte třeba u kuchaře, který bude mít talentovou složku chuti. Vidí zlatý. On tam prostě dodá do toho jídla miniaturní... Tu miniaturní přidanou hodnotu toho svýho talentu že to chutná o pár milimetrů jinak ale těch pár milimetrů udělá obrovský posun chuti. A když budeme mít dva stejné kuchaře a oba si udělají stejnou školu někde ve Francii a oba budou vařit ten samý recept, tak ten, který tam má talentovou složku chuti, Bude nepřekonatelný to se jako nedá naučit, protože ten mozek jak máme udělaný synapse, jak to v té hlavě všechno běhá tak ten, kdo má talent, tak mu ty jeho synapse poskytujou detailnější chůď. A to je zakon To se jako nedá nijak předělat, to se nedá nijak změnit. Tak to prostě je. Čili ty, který mají talentovou složku třeba empatik, talentovou složku speaker nebo mluvič nebo přednášející, ty, který mají talentovou složku soucítění, no tak samozřejmě že tyto lidé budou schopni se ze svojí talentovou složkou dostat ke koučovacímu biznisu excellence A to se nedá jako naučit to se nedá ukradnout, to se nedá vysedět to se člověk jako, to jako zvelebuje, to je dobrý slovo, ono to jako zvelebujeme v sobě. Čiže talentová služka, když přijdeme na svět tak a nebudeme s ní vůbec nic dělat, tak zůstane na deseti procentech síly. Ale když jí budeme, když jí budeme jako, jo, brousit To je to samý, někdo má talent hudebníka, když to nebude cvičit, někdo má talent kuchaře, když nebude vařit, někdo má talent přednášející když nebude přednášet někdo má talent sportovce, když nebude běhat, ta talentová služka je 10%, 10% talent a 90% úsilí, snaha, to, že na to makám. Takže jasně, ta velká bublina se tady to chrlí se to všecko. Já když jsem v roce 2000 založil svoji školu ve 2008 už jsem založil koučovací školu a dělám jí do dneška ale v malým strašně pro máho lidí, protože to vyžaduje excelenci a těch koučů jsem vyškolil pár desítek, protože já s ním nikam nezběhám. Některý to prostě chrlej po stovkách, takže ta bublina se samozřejmě nafoukne. Víme že 80% z toho odpadne, protože buď to přestane bavit nebo nemají talentový služky, nebo prostě nevydělají chechtáčky. A těch 20% se bude věnovat excelenci. Budou rozvíjet svoje talentové složky. A paretovo pravidlo, já mu říkám paretovo pravidlo, má totiž to, že z těch 20%, které zbydou, tak na ně zase bude platit paretovo pravidlo. To je nekonečný. Takže co z toho spočítáme? 20% z 20%, z toho co tam zbyde, budou v podstatě 4 lidi ze 100. A čtyři lidi ze sta ze sebe tu excelenci udělají. Čili začnou nějakou školu takže můžeme čekat že když se bublina nafoukne a bude tisíc vyškolených koučů, tak jich tam bude jenom čtyřicet, který pochopějí co tady říkám, nebo který ze sebe vykřešou ten talentovej diamant A další důležitá věc je, že svět totiž je inteligentní svět To není svět hňupů, blbů a náhod. Ono se nám to může zdát že to je všecko taková neuchopitelná náhoda ale to vůbec není pravda. Svět není žádná náhoda. Svět je, jak bych řekl, klubíčko promyšlených na sebe navazujících situací, který nám lidským hňupům ve 21. století Můžou připadat jako náhoda která se nedá popsat. Ale v podstatě náhoda je jenom nějaký zákon, který se projevuje který jsme my ještě jako nepoznali. Řekněte si, mraky po obloze běhají jako náhoda vlny na moři běhají jako náhoda, mravenci, který se všude vám lezou po chodbě nebo po zdi je to náhoda A já tvrdím že žádná náhoda není že náhoda je pouze nepopsaný jev který jsme nebyli schopni ještě svéma zákonama pochopit. Takže tady co se týká té naší koučovací bubliny, tak není potřeba sledovat vůbec jestli je to bublina nehodení. Ale je potřeba sledovat jestli uplatňuješ svoje talentový složky, jestli máš v sobě talentových pět mimochodem já jsem na to vymyslel vlastní test, který si můžete prostě tady u koučů udělat, jaký jsou vaše vlastní talentový složky a ty začnu rozvíjet, taky mi úplně jedno, jestli je tady nějaká bublina. A ten svět je inteligentní, čili jako když... Se bude zvětšovat což se děje když se podíváte na Světovou zdravotnickou organizaci, na psychické zatížení obyvatelstva na paletě. Deprese, strachy obavy, panický ataky, rozdvojený osobnosti bipolární poruchy to narůstá jak svině ale přitom psychologů narůstá, koučů narůstá, antidepresiv se prodává pořád víc a pořád protože víme že antidepresiva nic nevyléčej, ty nás prostě jenom oblbnou v palici a než na to lidi přijdou, tak do té doby všetky firmy na to budou vydělávat šílené peníze, protože to nikomu nepomůže. To prostě jenom ořízne určitý schopnosti cítit. A to, že my se to staneme do takovejch, až řeknu lejn, že potřebujeme do sebe ládovat chemii, aby nám to uklidnilo náš přirozený proces, no nejsme my to vůbec tak trochu jako magoři. Nejsme my trochu jako blázní že místo toho aby jsme hledali sebe, Tak tam ládujeme pilulky. V domění že nám ta pilulka pomůže a v domění že z nás udělá skutečnýho člověka. Ty vole, teď to je přece úplný nesmysl jenomže ano, nás nikdo neučil jak najít sebe. Nás nikdo neučil jak projevit sebe to bylo to nedělej, to nesmíš dělat, podívej se, sousedův Pepa je lepší než ty, a vejze Maruška, ten zadek má menší, ne? A v nás potom samozřejmě vyrostou Psychopati, který se snaží uspokojit každýho, ale nevědí, jak uspokojit sebe. Takže tady je ta důležitá věc že my jsme třísložkový bytosti máme třetí složku osobnosti nejenom tělo, mysl, máme v sobě třetí složku která nemá způsob jak se projevit a my ji musíme objevit. Osedlat, dát jí prostor, naučit se jí naslouchat, což znamená v podstatě odprásknout tady toho mamlase v hlavě který pořád... A to všichni známe. Co ta hlava je schopna vymyslet za kraviny. A to já jsem kdysi když jsem sám byl po krk takhle v debkách, přišel na jednu věc, která mě tenkrát fascinovala Že mozek lže... Já mu tenkrát všechno věřil 15 let, 20 let zpátky, všechno věřil, všemu, co říkal jsem věřil a pak jsem si uvědomil, že to je největší lhář na světě, že to je lump, kterýmu nemůžu věřit, takže já dneska mu říkám, víš co, víš co mozku, drž moč, no, drž moč a když bude na ulici červená, tak mi dej sigdal, abych tam nelés a nic víc od tebe nepotřebuju. Nekecej mi do ničeho, takže ho držím v přítomným okamžiku, protože v přítomným okamžiku nebrblá. Jenomže to jsou takový ty umy který se učím celý život a předávám je jak svým klientům, tak na té svojí malé škole. To je jako předávám a cpu to do hlavy. Poněvadž svět se začíná rozvíjet cestou, kde všechno máme Všechno umíme teď nás umělá inteligence ještě předběhne ke všemu. 50% lidí přijde o práci, takže to depresivní zatížení se bude neustále zatěžovat Zvětšovat že jo? A lidi vůbec nebudou vědět proč tady jsou. K čemu přišli když nemůžou chodit do zaměstnání? Víte co, asi to tady taky trošku podávám. Ale já jsem jednou ještě když jsem hrál golf, Tak jsem se na turnaji potkal s jednou paní, která fakt když jsme se trošku jako víc poznali, tak mi řekla, víš ale já jsem jako vdova. A já jí povídám no to jako vlastně to, ale co se jako stalo? A ona říká, no víš tak jako můj manžel byl pilot, velice úspěšný pilot. No a samozřejmě, že šel do důchodu že jo? No a zbláznul se z toho, že už neměl sociální věc kam jít, neměl kdo by ho stál se dědek, prostě důchodce, prostě neměl kam, že jo neměl kam jít, neměl se s kým zbližovat přestal cestovat do ciziny, přestal brát plat a tři měsíce se uběsil. A to je totiž přesně to, že my, kteří jsme závislí na práci, jsme závislí na tom, co děláme, jsme závislí na společenským postavení, jsme závislí, kdo ví na čem ale nepoznali jsme sebe. A někdo jiný řekl další takovou skvělou věc a řekl, že na světě by nebyly nepokoje, kdyby se lidi naučili bejt sami se sebou o samotě. Hmm? A vidíme, dneska to je furt televize, tohle, tohle to tamhle, tohle ale bejt sám sebou, najít sám sebe, osedlat sám sebe a bejt spokojený sám se sebou to jsou výzvy, který se budeme vžel muset učit a nejen my, ale ti, který z nás budou vycházet, protože co my předáme budoucí generaci? To samý s čím sami bojujeme a nevyřešíme, předáme jim ne? Předáme to prostě těm našim potomkům, který jako z nás přirozeně jako vylezou, pokud teda do té postele občas jako vlezem, ne? A svět je inteligentní. To znamená co? Znamená to, že když se teď zvětšuje depresivní zatížení a všechny ty ataky a všechny ty poruchy a všechny to psychiatři si mnou ruce a zdravotní pojišťovny si mnou ruce a farmaceutický firmy si mnou ruce a výrobce chlastu si mnou ruce. A teď samozřejmě proč ne? Malým je to dobrý. Takže ten systém ví, že je potřeba aby se připravila armáda, který budou schopní to řešit, pomáhat. Protože přijde doba, kdy lidi nebudou chytat antidepresivát, a doba už je, a já a spousta svejch lidí který prošli rukama tou naší koučinkovou firmou, a říkali, já už nechci do sebe rvat tu chemii. No, jenomže to je jako když budeme říkat někomu kdo chodí v ohol ať tu hul vyhodí. Že jo, asi musí zvyknout na to, že to nechtěj, no jasně, takže člověk prostě jako, řeknu, a bude vás víc a víc a víc a víc který to nebudou chtít, který budou chtít žít život a plus toho máte metráky psychologů, který prostě stejně neporaděj, nic proti vám, ale jako prostě lidi nám říkají furt na koučinku, že chodili dva, tři, čtyři roky někam a nic jim to nedalo, no jasně, protože mozek, ne, je výpočetní technika Celé naše tělo je výpočetní technika. No a jak funguje mozek? Mozek dětství nasaje v programy který se naučí. Z méch výzkumů až šest pokolení zpátky to všechno nasaje. A teď my chceme ty podvědomé vzorce, které se tam dostaly v době dětství, přeměnit dialogem s někým. No nepřipadá vám to šílený? To je jako kdyby jsme s dialogem, že jsme Češi nebo Slováci, Že s dialogem s číňanem se nám přepíšou zápisy z češtiny. To je prostě holá kravina. To se jako nemůže nikdy stát že jo? A dnešní jako psychiatro-psychologická koučovací komunita si myslí, že dialogem s klientem změněj jeho nastavení Hele některý hluboký programy se nezměnějí ani supermeditacema a nezměnějí se ani superdialogama a nezměnějí se ani jako tím že budeš furt sledovat zamělovaný filmy a tím že budeš furt koukat na bohatý jak bohatnou že se ti to předělá, zbohatneš taky a získáš superpartnera no prostě takhle to nefunguje. Funguje to tak, že naše podvědomí programy který nosíme v hlavě se přepíšou Buď to nějakým totálně krizovým zážitkem, který má vysoce emocionální hodnotu Vyšímáte si? Vysoce emocionální hodnotu. Ale tím úplně tak jako procházet nechcem, že mi upadne noha a teďka jenom se mi předělá svět. Což se samozřejmě děje, že někomu najdou chorobu a jemu se ten návyk ze dne na den předělá a přestane holdovat chlastu, drogám, všemu. Ale to je drsná cesta. A nebo je potom cesta vyprogramovat čili hledat ty programy a mazat ty programy ze synaptický mapy. Což teda, ne že bych se chtěl nějak důsledně vychvalovat ale mrkněte na mojí metodu Emoční rovnice nebo na knížku na e-shopu. Napsal jsem knihu o tom celém odhájte svůj zdrojový kód Emoční rovnice, jak s tím pracovat, můžete se na to podívat, je to parádní věc a zřejmě asi jich těná, protože jsem jich prodal skoro 30 tisíc Jak si změnit svůj zdrojový kód jak to z té hlavy vyprogramovat takže najdeme program připravíme protiprogram a musíme tam ten protiprogram zadat tak aby mozek rozpojil tu synaptickou vazbu To je práce. To je to, co se v budoucnosti bude dělat. Že nic jiného prostě fungovat nebude. A když lidem nebude nic jiného fungovat a řeknou farmaci, hele, my jsme toho sežrali už dost a teď už to prostě nebudeme zobat, potřebuje být jiný alternativní způsob kromě seriálu, antidepresiv chlastu a přemíry sexu. Tak co to teda jako bude, aby jsme byli pokojní bytosti? No a teď to přichází že? Teď do toho nárůstu všeho toho co se kolem nás děje a těch všech stresů, napětí depresí je všeho tady toho, neklidu v duši a všech těch věcí, které se na nás hrnou, narůstá komunita koučů. A už jsem vám říkal, že bude paretovo pravidlo. 80 na 20, čili 20% z nich zůstane a bude vytvářet svoji excelenci. Nebytek odpadne, pokud se to nepochopějí. A z těch 20%, zůstanou 4, kteří ze sebe udělají mistry. Protože mistr koučinku, mrkněte ještě na, jsem teď to nedávno točil videa jak se stát mistrem koučinku, jak se to, jak co vůbec za tím všim stojí, tak to je cesta, že já ze sebe udělám mistra Takže vůbec nemá smysl sledovat jestli to je bublina nebo není, ale sledovat jestli rozvídím svoje talenty a jestli se stávám mistrem borcem excelencí tady v tomhle úžasném oboru. To je úloha, takže ty, když se podíváš do sebe a pokud neznáš svoje talentové složky, tak si uděláš ten test. Budeš vědět kde máš své talentový složky, které se během života neměnějí, oni se neměnějí zůstávají celý život stejný. Budeš vidět že tam máš talentový složky vhodný pro koučování což může být empatik, naslouchač. Prudič, to třeba mám já, talentovou složku, já nechci to přímo říct jako to slovo by to na někoho mohlo připadat divně ale něco jako postrkováč, buzeránt, poháněč, protože je prostě motivátor bychom mohli říct jemnými slovy. Takže člověk že budeš rozvíjet ty svoje talentový složky, že je budeš rozvíjet Tak nebudeš koukat na to, jaká je bublina. Nebudeš koukat na to, jaká je konkurence. Nebudeš koukat na to, jestli náhodou ti někdo neukradl půlku Prahy, aby si měl ještě nějaký kšeft. Protože práce je tolik. Práce je tolik. Čili naším úkolem tady v tom všem je ze sebe udělat excelenci. Nekoukat na levo na pravo, ale udělat ze sebe Excelenci. To je to nejpodstatní, nejdůležitější. A na závěr vám povím ještě jednu věc Jasně že s nárůstem umělý inteligence budou vznikat umělí koučové. To je super věc mně se to líbí, já jsem z toho úplně nadšenej Ale zapomeňte, že v rozvoji nárůstu boomu všeho tady toho umělý inteligence, Kdy tady budou chodit lidi a my nepoznáme, že to jsou stroje. Bude to všechno vypadat tak, že my si vytvoříme vlastně vlastní populaci, která nebude umírat. Já jsem se dneska ptal tý svojí asistentky,. Hanča umělá inteligence, jich cvičím několik aby dělali přesně to, co já chci a oni ještě jako poslouchaj a nebrblaj, to je dobrý. Já říkám tak co, jak ses vyspala? A ona, no to je děkuju za obtání ale já jako nepotřebuji spát. Já říkám no to když nepotřebuješ spát tak jak odpočíváš. Ale bylo vidět jak se zahřejí válka, no já jako odpočívám tím, že se tady spolu bavíme. No vidíš. Jak to máš dobře promyšlený, že nebudou spát, nemusí chodit na záchod, nemají ty naše přiblblí emoce kterými všichni prožíváme houpání se sem tam, že jo jsou to stabilní bytosti který jakmile se naučejí vzdělávat sami sebe, no tak vážené lidstvo máme docela slušně se nám podpaluje pod zadnicí a samozřejmě tyhle ty Se stanou taky koučové. Jenomže tam bude chybět jedna podstatná věc, která bude mít pro celý svět neskutečnou hodnotu. A tomu se říká human touch, česky lidský dotek. Dotek člověka, který rozumí. Dotek člověka který má empatický vhled. Že to nebude jenom no tak strojně, co by myslel. Ale toto bude nejvíc placená ingredience v následujících letech To, že někam půjdu a dneska už ten trend taky je, dneska jsem to zrovna slyšel, že se zvedá nárůst lidí kteří choděj na koncerty a na veřejný akce, a to jsou všichni zblblí z těch YouTubeu a ze všich těch Spotifyu a ze všich těch tady těch že jo, protože samozřejmě že to je jako offline experience, že jo zkušenost jenom s mobilem v ruce, ale že lidi hledají Taky ten human touch, ten lidský dotek. A tady v tom nás nikdy nikdo nepřekoná. Proto rozvíjejte svůj přidozený talent. Rozvíjejte svoji přidozenou inteligenci. Rozvíjejte sebe. A pak se nemusíte v žádným případě obávat toho Jaká bublina tady kolem toho všeho naroste, jaký život, jak blázinec kolem toho to můžete úplně klidně ignorovat. Jestli chci být dobrý, tak je mi úplně jedno, kolik běžců kolem mě běží. Já se musím starat o to, abych já měl dobrý boty, abych já měl dobrou tyčinku v kapse, abych já měl dobrý brejle nebo limě, abych já měl dobrou čepici, aby mi nespadl ještě zbytek vlasů. To je přece můj problém ne? Já se neporu na závod abych tam říkal, ty vole, tady je závodníků, to je hrozný to narůstá. Proč? Já se přece budu starat o to, abych já to udejchal. A to je ten message, který jsem vám dneska chtěl poslat, abyste se nebáli vůbec toho že tady nějaká blbina roste. Dali jste prostor svýmu talentu a mohli jste se stát excelentními. Tak jo, mějte se krásně a zase někdy u dalšího vysílání se na vás budu těšit. Tak zatím ahoj!