Víte, co je opravdu šílené? ... Že si myslíme, že komunikace ve vztahu je tak nějak automatická. Že když se dva lidi mají rádi, prostě si rozumí.

No, kdyby to tak bylo, neměl bych práci.

Dobrý den, jmenuji se Aleš Kalina. Napsal jsem dvě knihy – Partnerský manuál a Emoční rovnice – a prodal jich už skoro 50 tisíc. Založil jsem také malou, ale úspěšnou školu koučů, kde pomáhám lidem růst.

A dnes si povíme o něčem, co dělá rozdíl mezi vztahem, který funguje, a vztahem, který je jeden velký permanentní konflikt. ... Povíme si o umění komunikace ve vztahu.

A věřte mi, tohle opravdu JE umění.

Takže, představte si vztah jako most. Jako takový ten pěkný, kamenný most mezi dvěma břehy řeky.

Pokud je ten most pevný a stabilní, můžete po něm přecházet tam a zpátky, jak chcete. Můžete sdílet myšlenky, emoce, potřeby. Všechno bez problémů.

Ale co se stane, když most začne praskat? ... No, pak už je to záležitost času, kdy se celá ta konstrukce zhroutí.

Pamatuju si jeden pár ze školy koučů. Jana a Martin. Přišli ke mně s tím, že se pořád hádají. Pořád! O všem možném. O tom, kdo měl vynést koš. O tom, kam pojedou na dovolenou. O tom, jak moc smažit řízky.

A víte, co bylo nejzajímavější? Když jsem se jich zeptal, kdy spolu naposledy normálně mluvili, ne hádali, jen MLUVILI... nemohli si vzpomenout.

Jejich most nepraskal. Ten už byl dávno zřícený. A oni po sobě přeskakovali jako horské kozy, doufajíc, že to jednou dopadne dobře.

Nedopadlo. Ale to je jiný příběh.

Takže, dobrá komunikace je základ. To asi víme všichni, že jo? Problém je, že nikdo nás to neučí.

Ve škole nás učili matematiku, fyziku, dokonce i to, jak funguje fotosyntéza. Což je fajn, pokud jste rostlina. Ale komunikaci ve vztahu? To ne.

A tak si většina z nás myslí, že komunikace je jen o tom, že říkáme slova. Ale to je jako říct, že vaření je jen o tom, že dáte věci do hrnce a zapnete plotýnku.

Technicky pravda, ale prakticky... no, pravděpodobně vypálíte byt.

Komunikace ve vztahu má několik vrstev. Zaprvé, je tady to, CO říkáte. To jsou ta slova.

Pak je tady to, JAK to říkáte. To je tón, výraz obličeje, gesta.

A pak je tady to nejdůležitější... KDY to říkáte a PROČ. A to už je vysoká škola.

Měl jsem jednoho klienta, Petra. Ten přicházel domů z práce a první, co udělal, bylo, že začal řešit s partnerkou jejich rozpočet. Hned ve dveřích! Ještě než si sundala kabát.

Řekl jsem mu: Petře, to je jako když vás váš šéf zavolá na kobereček hned ráno v sedm, když ještě nemáte ani kafe. Jak se asi cítíte?

Pochopil. A víte co? Když začal komunikovat v pravý čas, většina jejich konfliktů zmizela sama od sebe.

Nyní... pojďme si říct, jaké chyby v komunikaci děláme nejčastěji.

První a největší? Přerušování.

Já vím, všichni to děláme. Sedí tam váš partner, snaží se vám něco říct, a vy už máte v hlavě připravenou odpověď. A nemůžete se dočkat, až to vystřelíte.

Ale tím, že přerušujete, říkáte vlastně: To, co říkáš, mě nezajímá. Já už vím, co chci říct JÁ.

A to není dobrý základ pro zdravý vztah.

Další klasika? Tichá domácnost.

Znáte to? Když se stane něco nepříjemného, a místo toho, abyste o tom mluvili, tak prostě... mlčíte. Oba mlčíte. Sedíte u večeře a mlčíte. Koukáte na televizi a mlčíte.

A to napětí roste. A roste. A roste. ... Až jednoho dne vybuchne kvůli něčemu úplně banálnímu. Třeba kvůli tomu, že partner špatně položil utěrku.

Měl jsem v kurzu jednu ženu, Evu. Ta mi řekla, že s manželem nemluvili o svých pocitech skoro rok. Rok! Fungovali jako spolubydlící, ne jako partneři.

A pak se divila, že ji manžel podvedl. ... No, kam myslíte, že zabloudil? K někomu, kdo s ním mluvil.

Nelze nelegalizovat cizoložství. Je to zkrátka špatný, ať už je důvod jakýkoliv. Ale dává to smysl, že jo? Lidé hledají spojení. A pokud ho nemají doma, hledají ho jinde.

Třetí obrovská chyba je vyhýbání se zodpovědnosti.

Tohle je tak oblíbené, že to má asi každý pár v repertoáru.

Jeden z partnerů prostě nechce řešit problémy. Nechce se bavit o financích. Nechce řešit, kam pojedou na dovolenou. Nechce nic.

A víte, co se stane? ... Druhý partner začne pociťovat, že táhne celý vztah sám. A to nevydrží dlouho.

Nebo ještě lepší varianta – obviňování a manipulace.

To je klasika. Něco se pokazí a okamžitě: To je TVOJE vina! TY jsi to pokazil! TY vždycky...

A teď pozor na tohle slovo – VŽDYCKY nebo NIKDY.

Když v hádce použijete VŽDYCKY nebo NIKDY, můžete si být skoro jistí, že jste překročili hranici konstruktivní diskuze.

Ty VŽDYCKY zapomínáš... Ty NIKDY neuděláš... To jsou takové ty výroky, které druhého okamžitě dostávají do obranného módu.

A co vy? Dělali jste to taky? Vsadím se, že ano. Všichni jsme to dělali.

Ale teď... pojďme k tomu dobrému. K tomu, jak komunikovat správně.

A tady musíme mluvit o aktivním naslouchání. To je základ všeho.

Aktivní naslouchání není jen o tom, že mlčíte, zatímco druhý mluví. Ne ne ne. To je pasivní naslouchání. A to může udělat i zeď.

Aktivní naslouchání znamená, že jste PŘÍTOMNÍ. Mentálně, emocionálně, fyzicky.

Představte si to takhle. Váš partner přijde domů a chce si popovídat o těžkém dni v práci. A vy? Koukáte do mobilu. Nebo na televizi. Nebo do ledničky.

Slyšíte slova, ale nevnímáte emoce. Nevnímáte, co se za těmi slovy skrývá.

A pak se divíte, že váš partner říká: Ty mě vůbec neposloucháš!

A vy: Ale poslouchám! Říkala jsi, že tvůj šéf...

Jo, slyšeli jste slova. Ale neslyšeli jste TO DŮLEŽITÉ.

Takže, jak na to?

První krok – odložte všechno. Mobil, ovladač, časopis. Všechno.

Druhý krok – oční kontakt. Podívejte se na svého partnera. Opravdu se podívejte.

Třetí krok – nereagujte hned. Poslouchejte do konce.

A čtvrtý krok, a tohle je géniální... Shrňte, co jste slyšeli.

Například: Takže, jestli tomu dobře rozumím, cítíš se frustrovaná, protože tvůj šéf ignoroval tvůj návrh na schůzce?

Tím dáváte najevo dvě věci. Zaprvé, že jste poslouchali. A zadruhé, že vám na tom záleží.

Pamatuju si jednoho klienta ze školy koučů. Říkal mi, že jeho manželka si pořád stěžovala, že ji neposlouchá. A on na to: Ale já poslouchám! Vždycky jí odpovím!

Tak jsem ho nechal, aby mi předvedl, jak to vypadá. A víte co? ... Poslouchal s mobilem v ruce a při sledování fotbalu.

Řekl jsem mu: Hele, zkus to jednou bez mobilu a bez telky. Jen vy dva. Oči do očí.

Udělal to. A přišel zpátky a říkal: Aleši, to je jako bych svou ženu poznal znovu. Měli jsme nejlepší rozhovor za poslední dva roky.

To je síla aktivního naslouchání.

A teď... pojďme ke konfliktům. Protože ty prostě přijdou. To je fakt.

Neexistuje vztah bez konfliktů. Pokud někdo tvrdí opak, buď lže, nebo je mrtvý. Nebo obojí.

Klíčová otázka není, jestli budete mít konflikty. Ale JAK je budete řešit.

A tady je několik pravidel, která můžou zachránit váš vztah.

Pravidlo číslo jedna... Používejte JÁ výroky místo TY výroků.

TY výrok zní takhle: Ty vždycky všechno pokazíš! Ty nikdy neuděláš, co slíbíš!

JÁ výrok zní takhle: Já se cítím zklamaný, když se věci nedodržují. Já potřebuji vědět, že se na tebe můžu spolehat.

Vidíte ten rozdíl? ... První je útok. Druhé je vyjádření pocitu.

První vyvolává obranu. Druhé vyvolává dialog.

Pravidlo číslo dva – když cítíte, že diskuze přerůstá v hádku, ZASTAVTE.

Jednoduše řekněte: Hele, cítím, že tohle začíná být moc emocionální. Dáme si pauzu a vrátíme se k tomu za hodinu?

A víte co? Většinou za hodinu už budete oba v klidu. A řešení najdete rychleji.

Měl jsem v kurzu jeden pár, který používal pravidlo pěti minut. Každý dostal pět minut, aby řekl svůj pohled. Druhý jen poslouchal. Žádné přerušování, žádné komentáře.

A víte co? ... Fungovalo to. Protože poprvé se opravdu slyšeli.

Pravidlo číslo tři – empatie a respekt.

Snažte se vcítit do pocitů partnera. I když s ním nesouhlasíte, můžete pochopit, PROČ to cítí.

A respekt? ... To znamená, že nesnižujete partnerovy pocity. Neříkáte: No tak se kvůli tomu nerozčiluj, to přece není nic.

Pro vás to možná nic není. Ale pro partnera to může být všechno.

A teď... jedna věc, která změní hru úplně.

Pravidlo vítěz-vítěz.

Většina lidí přistupuje ke konfliktům jako k boji. Já vyhraju, ty prohraješ. Nebo naopak.

Ale to je špatný přístup. ... Protože pokud jeden z vás prohraje, prohráváte OBA.

Vztah není konkurence. Je to SPOLUPRÁCE.

Takže místo toho, abyste hledali, kdo má pravdu, hledejte řešení, které funguje pro oba.

Jeden pár ze školy koučů měl konflikt kvůli dovolené. On chtěl na hory, ona k moři.

Klasický pat. Buď hory, nebo moře. Někdo vyhraje, někdo prohraje.

Ale pak použili pravidlo vítěz-vítěz. A víte, co vymysleli? ... První týden hory, druhý týden moře.

Jednoduché? Ano. Ale fungovalo to. Oba dostali, co chtěli.

A teď... poslední důležitá věc.

Nezapomínejte na vděčnost.

Víte, komunikace není jen o řešení problémů. Je to taky o sdílení radosti. O oceňování toho, co druhý dělá.

Když váš partner uvařil večeři, poděkujte. Když vám pomohl s něčím, oceňte to.

Zdá se to banální? Možná. Ale tahle malá gesta mají obrovskou sílu.

Protože vztah, kde lidé cítí, že jsou oceňováni, je vztah, který přežije těžké chvíle.

Takže, shrňme si to.

Zaprvé... Komunikace je základ vztahu. Jako most mezi dvěma lidmi. Pokud je pevný, vztah funguje. Pokud praská, vztah se hroutí.

Zadruhé... Vyhýbejte se klasickým chybám. Nepřerušujte. Nemlčte. Neobviňujte. Používejte JÁ výroky.

A zatřetí... Naučte se aktivně naslouchat. Buďte přítomní. Shrňte, co jste slyšeli. Ukažte, že vám na tom záleží.

A když přijde konflikt, a přijde, používejte pravidlo vítěz-vítěz. Hledejte řešení, která fungují pro oba.

Víte, po letech práce s páry jsem zjistil jednu věc.

Nejúspěšnější vztahy nejsou ty, kde se lidé nehádají. ... To neexistuje.

Nejúspěšnější vztahy jsou ty, kde se lidé naučili mluvit spolu. Otevřeně. Upřímně. S respektem.

Kde se nebojí říct: Tohle mě bolí. Tohle potřebujem. Tady jsem udělal chybu.

A kde druhý partner je schopný to slyšet. Bez obrany. Bez útoků. S porozuměním.

Takový vztah je pevný jako skála. A vydrží všechno.

Takže... co vy? Jak komunikujete ve vašem vztahu? Používáte některé z těchto chyb? Nebo už jste na cestě k lepší komunikaci?

Napište mi do komentářů nebo navštivte ales-kalina.cz. Rád si s vámi popovídám.

A pokud vás tahle témata zajímají víc, mrkněte na mé knihy – Partnerský manuál nebo Emoční rovnice. Jsou tam spousty dalších tipů a příběhů z praxe.

Příště si povíme o něčem, co souvisí s komunikací velmi úzce... O tom, jak rozpoznat, kdy se v komunikaci OPRAVDU snažit a kdy už je čas říct dost.

A věřte mi, tohle je téma, které může zachránit spoustu vztahů. Ale taky může zachránit spoustu lidí od zbytečného utrpení.

Tak se těším na slyšenou!

A nezapomeňte... Komunikace je jako sval. Čím víc ji trénujete, tím silnější máte vztah.

Tak jděte do toho. Mluvte spolu. Naslouchejte. A budujte ten most mezi vámi tak pevný, že ho nic nerozbije.

Mějte se krásně!