Podcast Aleše Kaliny

Nečekej víc na zázraky: Jak přelstít vlastní mozek!

Ales Kalina

V tomto podcastu s názvem se autor věnuje problémům spojeným s neúspěšným dosahováním našich přání a snů. Diskutuje o tom, jak nás negativní programování z dětství ovlivňuje v dospělosti a jak naše podvědomí tvoří většinu našich životních zkušeností. 

Zdůrazňuje důležitost převzetí odpovědnosti za vlastní život, vděčnosti za to, co máme, a vědomého přístupu k tomu, co chceme dosáhnout. Autor také představuje koncept emočních rovnic jako nástroje k přemapování podvědomí a dosažení osobního růstu a štěstí.

Seznamte se s mými knihami Emoční rovnice a Partnerský manuál. Více informací na mém eshopu zde...

co-kdyz-neco-moc-chcete-a-stale-nic

[00:00:00] Zdravím vás, dámy a pánové, příznivci osobního růstu a vítejte v tomto dalším podcastu, který se jmenuje Něco moc chcete a stále nic. Nemít dlouhodobě svoje chtění je opravdu peklo. A kdo tímto prošel ví dobře o čem mluvím, že některá přání v nás zůstávají celé roky a přitom ne a ne a ne se zhmotnit.

Abychom je dostali do našeho světa, tak tam tak nějak přežívají našich přáních a snech A my se kvůli tomu buď to trápíme a nebo je jednoduše časem někam odložíme a myslíme si, že jednoduše pro nás nejsou vhodné. Dokonce jednou některý člověk řekl, víš to, ono to pro tebe není dobré. Takže my si tak myslíme že to, co vlastně chceme není pro [00:01:00] nás to pravé ořechové a že je lepší když život protrpíme s tím co máme anebo s tím co nemáme.

Je v tom ale obrovská lež, poněvadž naše touhy a chtění jsou projekce naší třetí složky do našeho vědomí. Chtít je správně a chtít hodně je správně, rozvíjet se a mít své vlastní chtění je úžasné. A toto si zapište někam na zeď. Oni nás totiž doma nám doslova vtloukali do hlav. To nemůžeš to nesmíš. A já kolikrát pozoruju rodiče jak řvou doslova řvou, až mi to srdce svírá na své dítě.

Nesahy na to! A to je drahé! A ty jsi se úplně zbláznil! To ti přece nemůžu koupit! A co si tak asi zhruba pomyslí ten malý, nově nastavený... Nově zrozený čistý dětský mozek. Tento svět není pro mě až mi to [00:02:00] srdce svírá. Tady nemohu žít, to, co já chci je špatně. To, co já chci na to jednoduše nemám. A takhle nádherně se naprogramoval lidský mozek, už v době kdy jsme byli tak prťaví, kdy jsme si jednoduše potřebovali sáhnout na hračku v jednoduchém obchodě.

Tyto programy se samozřejmě zapsaly kdysi hluboko do podvědomí a my jsme už zapomněli že na nás kdysi doma křičeli. Ale jako dospělí potom prožíváme podobné životy aniž bychom si uvědomili, že někdy někdo na nás v minulosti řval, na to nesahej, na to nemáme, to je příliš drahé, ty jsi se úplně zbláznil.

Peníze přece nerostou na stromech Přece netisknu ty peníze a častokrát i mnohé zprostší věci, které se týkají peněz a našich dění. Pokud jsme se narodili v těchto podmínkách, tak potom něco chtít a nemít [00:03:00] nám přijde úplně normální. Ale toto není úplně ta cesta, kterou chceme jít. Já jsem kdysi řekl jednomu člověku, který se zabýval psychologií a psychiatrií Puste mě do blázince a dejte mi tu šanci, abych těm bláznům chudákům dal to, co opravdu chtějí.

A nebude tam mít ani jednoho. Veškeré nepříjemné myšlenky, depresivní myšlenky pocity zmaru totiž pramení z toho že dlouhodobě nemáme to, co chceme. A slyšeli jste mě dobře, že dlouhodobě nemáme to, co chceme. Takže bylo by dobré dneska Udělat super rozhodnutí, že dokud nezískám to, co chci v životě mít, tak se nevzdám.

Co vy na to? Tento podcast vás tu mu má maximálně pozbudit. My jsme totiž měli takové ubrečené děti, které potom v koutku tak jako kdysi doma stojíme a brečíme a trápíme se nad tím že prostě nemáme tu svoji [00:04:00] hračku a že ty rodiče na nás byli tak zlí, že nám nekoupili něco za 50 korun Bolestivé. Tu bolest jsme ale už pak dávno zapomněli.

Dneska pak už jenom koukáme na jiné hračky. Ať už je to auto, dům, spacák, stan, dovolená. Nebo úplně nějaká prkotina. Častokrát si ji odepřeme pro jiné podstatnější věci. Stejně tak jako rodiče nám odpírali pár hraček pro jiné podstatné věci. A zůstáváme bez toho. Nyní si pojďme uvědomit jak vlastně funguje vytvářecí proces.

Jsou lidé kteří tvoří dřinou. Tvoří tím že dřou, že jsou zpocení a dávají cihlu k cihle a dřou. Každý den přijdou domů v opocení, zasmrádnou potem, převlíknou se, někteří ani teda žel tohle ne, a vytvářejí dřinou. Ono to zde ale funguje [00:05:00] trošičku na tomto světě jinak. A víte jak? Že my totiž všichni vytváříme takzvanou podvědomou silou.

Systém ve kterým tady žijeme v této naší planete, funguje tak, že my naší hlavou vysíláme do toho prostoru ve kterém žijeme, informace o tom, co se má kolem nás vytvořit. Prosím vás a nejde o žádné nějaké marťanské myšlenky. Takhle to jednoduše prostě funguje. To pole se dá kolem nás už měřit. Takže si to představte tak, že z vaší hlavy vychází takový jako kužel nebo možná válec prout světla v průměru vaší hlavy nebo krku ať si to dokážete pěkně představit někam do prostoru Tento signál ale v sobě nese informace z vaší mysli i z vašeho těla k tomu co se má kolem vás vytvářet.

Prostor ve kterém žijeme, už potom pouze [00:06:00] poslouchá tyto naše instrukce. Co je ale úžasné, že my si myslíme, že můžeme tvořit vědomě, čili že si vědomě budeme něco hrozně moc přát a ono se nám to stane. Jak ale často víme nestane. Protože nám z naší hlavy nevycházejí pouze vědomé instrukce co chceme, ale hlavně podvědomé instrukce o tom, co máme mít.

O tom, jak jsme na programování co máme mít. Chápete to? O tom, co nám vložili do hlav, co máme mít. A to je z 95% podvědomý signál. Takže ještě jednou představme si nyní, že z naší hlavy vytváří, vychází prout Světla. Třeba určitý signál Dobře to je vidět jakože z vašeho krku z vaší hlavy, vychází válec prout světla do oblak.

Takhle si to s oblibou představuju já. A v tomto signálu je 5% [00:07:00] vašeho vědomého signálu a 95% vašeho podvědomého signálu. Všech 100% se potom hezky pěkně zobrazí ve vašem reálném světě. My totiž v tom, co máme kolem sebe vidíme pouze instrukce, co naše mysl vědomá i podvědomá poslala do kreativního systému ve kterém žijeme.

Čili my tvoříme z 95% podvědomně, čili vůbec nevíme co tvoříme. A pokud těch 5% našich tužeb a přání je v rozporu s tím co naše podvědomí tvoří, Tak dlouhodobě nezískáme co chceme. To je docela peklo. Když jsem si toto uvědomil tak jsem řekl lidi zlatý, ale jak já mohu ovládnout své podvědomí? Jak mohu ze svého podvědomí získat informace, které tam jsou v protikladu vůči tomu co chci A k tomu samozřejmě jsem [00:08:00] objevil emoční rovnice.

Čili emoční rovnice jsou nástrojem k tomu jak zmapovat své podvědomí a vymazat z něj všecko to, co tam nechci mít čili to, co tvoří v můj neprospěch. Ale to si potom můžete na mém webu dohledat sami. Čili dní víme že když dlouhodobě nemáme, co chceme, tak naše podvědomí vytváří za nás A tvoří v podstatě proti nám čili my ve svém světě vidíme věci, které v něm nechceme vidět.

A to už může být nedostatek financí, nedostatek splněných přání, nedostatek lásky, nedostatek partnerské pozornosti, nedostatek komunikace, nedostatek klidu, nedostatek zabezpečení, nedostatek zdraví, nedostatek menujte si tamto své věci Nyní tedy když se koukneme kolem sebe, tak nádherně můžeme vidět co aktuálně [00:09:00] vytváříme.

A vy co z vás co jste starší ročníky, tak víte že se vám některé věci opakují pořád okola že strašně moc chcete a pořád nic a že už je to jedno jestli to je lepší zdraví, lepší váha, lepší vizář, lepší peníze, lepší práce, lepší kamarádi, lepší šéf, to je jedno prostě to dlouhodobě nemáme. Tak se spíříme s tím co máme a řekneme si, aha, tak on to pámbu asi nechce on asi osud pro mě zamýšlí něco jiného, jednoduše musím poznat svoji hlubší cestu, blbost, nesmysl kravina.

Nikdo pro nás život dopředu nenaplánoval. Nikdo Neurčil kdo z nás se bude mít dobře a kdo z nás se bude mít špatně. Nikdo toto dopředu neurčuje. A není to podstatné. My všichni jsme tvůrci vlastního světa. [00:10:00] Ať už tvoříme ve svůj prospěch, nebo proti sobě pořád zůstáváme tvůrci. A toto je to podstatné, že je potřeba vzít otěže do svých rukou a jednoduše ovládnout svůj mozek tak, abychom vytvářeli ve svůj prospěch, aby naše podvědomí netvořilo v náš neprospěch.

Co je tedy potřeba udělat? Zaprvé podívejte se kolem sebe a podívejte se na věci, které máte. A... Vyřkněte za ně děkuju. Udělejte to teď. Podívejte se na věci, které máte a vyrobte si pocit vděčnosti. Vděčnost za to, co už teď máte. A nyní si vemte věci, které nemáte. Které to jsou Tři podstatné které nemáte a které chcete.

Uvědomte si tedy, že jste si je vytvořili sami Čili že jste vy sami [00:11:00] odpovědní. Přijměte nyní v tomto kroku plnou odpovědnost za to, že jste si je vytvořili sami Tudíž že neexistuje žádná externí síla, která by vám dodávala ten hnus. A když jste nyní přijali odpovědnost za všecko co vytváříte, tak si zapamatujte jednoduchou věc.

Ten signál, který vychází z vaší hlavy, ten válec světla, který vychází z vaší hlavy je z 95% vytvářen vaším podvědomím. Čili uděláte všecko proto, abyste ovládli své podvědomí tak, aby vytvářelo to, co vy chcete. Což znamená naučit se o emočních rovnicích, vymazávat z hlavy to, co tam nemá být To, co nám tam vtloukli, když jsme ještě vůbec nevěděli, že nám tam něco špatného vtloukají.

Pokud vám tedy něco dlouhodobě chybí a snažíte se, [00:12:00] dřete makáte a pořád nic, tak pak je přesně toto rozhodnutí pro vás Přijali jste odpovědnost a víte že vy sami si vytváříte věci. Víte, že se to dá změnit. Víte že neexistuje osud. Víte, že neexistuje žádná síla, která by šla proti vám a že jedinou silou v tomto úžasném světě jsme my.

Čili sečteno potrženo, ode dneška si na nic, slyšíte mě dobře, na nic ve svém světě nebudete stěžovat Nebudete nic kritizovat, nebudete nic pomlouvat, nebudete házet bahno na partnera na děti, na sebe, na šéfa, na vládu, na stát. Prostě nebudete, protože všechno co kolem sebe máme, jsme si vytvořili my, člověče.[00:13:00]

Jsme si vytvořili my. Pro mě je to docela úlevný, poněvadž přece někdy mám takovou chut něco pořádně ale pořádně skritizovat, ale pak se vždycky zastavím a říkám si pržubu. Jo, takhle to dělám. Pržubu Poněvadž bych vlastně močil na svůj vlastní výtvor. Dobrý říštění. Takže velevážení tvůrci, puste se prosím vás do práce.

Ovládněte svoji kreativní sílu. Půjďte se do toho poněvadž jsme na tom všichni úplně stejně. Rozdělovník štěstí neexistuje. A kdo mektá že má málo, v podstatě mektá jenom sám na sebe. Takže postavte se zpříma, ovládněte svoji obrovskou kreativní sílu a začněte od dneška tvořit. Tvořit [00:14:00] svojí vlastní silou, ovládnutím své vlastní mysli.

A když držím palce jsme na tom úplně stejně a já to dělám každej den, poněvadž i u mě jsou věci, které nemám. A když koukám na svoje programy ve své vlastní hlavě, které mi tam natloukly v době kdy jsem vůbec nevěděl nic o tom, jak funguje tento svět, tak kolikrát zůstávám až stěšen Jaký nesmysly v té svojí palici nosím.

Přeju vám abyste si i vy našli svoje emoční rovnice, abyste i vy ovládli svůj svět a stali se se díky své tvůrcovské síle mnohonásobně šťastnějšími. Držím palce.